Napsala: Lenka Černá 

Když se mě klienti ptají, jaký vliv na ně může mít jejich emoční naprogramování, ráda jej jednoduše přirovnávám k určité “životní pravdě”, které věříme. A to jak v našem vědomí, tak i v nevědomí (o své životní pravdě nevíme).

Je to náš mentální návyk, který používáme v konkrétních životních situacích a mnohdy nejsme schopni toto navyknuté chování v inklinované chvíli ovlivnit. Proč?

Vaše emoce budou vždy silnější než naše logika

Zákon emocí je nemilosrdný a úžasný zároveň. Funguje stejně jako zákon gravitace. Ona síla sice není vidět, je však neuvěřitelně silná, souhlasíte se mnou?

Gravitační zákon respektujeme a netroufneme si skočit z okna (a doufat, že zrovna dneska gravitace fungovat nebude). Zákon Emočních rovnic funguje stejně. Jen jej z neznalosti nerespektujeme.

Co to v reálu znamená?

Jednoduše to, že se můžeme snažit logicky měnit náš život, ale pokud si nezměníme naše emoční nastavení, je nám to k ničemu. 

Podívejte se na následující příklady ze života: 

• I když dobře víme, že nemáme jíst večer, uspokojujeme naše emoční bolíska pojídáním čokolády u romantické komedie.

• I když logicky víme, že je dobré mít k sobě určitého partnera, neustále si do života přitahujeme stále ten samý, nevhodný, typ partnerů.

• I když logicky víme, že bychom měli šestřit, utrácíme za nesmyslné věci (emočně si kompenzujeme neúspěch)

• I když dobře víme, že nás práce nebaví, neumíme se emočně odpoutat od jistoty a jít do nových zážitků

Pamatujte si tedy, že pokud chcete změnit váš život, musíte změnit vaše primární emoční naprogramování.  

Jak tedy Emoční rovnice formují naše chování? 

Prvním projevem našich Emočních rovnic je tedy jejich formování našeho chování. Co to v reálu znamená? Jednoduše v sobě máme ukryté podvědomé šablony jednání, které se spouští na základě situace, kterou prožíváme.

Pro jasnou představu je zde ukázka z mé praxe: 

Renata trpěla chronickou žárlivostí na svého partnera. Přišla za mnou na schůzku nešťastná, protože věděla, že jí její chování vztah ničí, nemohla si ale pomoci. Přitom k žárlení neměla žádný důvod a za celou dobu vztahu nenašla jediný důkaz ani náznak, že by jí byl partner nevěrný. Logicky věděla, že k žárlivosti nemá důvod, avšak jednou za čas doma nesmyslně vybouchla a udělala partnerovi scénu. Když spolu šli do společnosti, měla tendenci jej sledovat a být v komunikaci s jeho kamarádkami nepříjemná. 

Když jsme analyzovaly důvody její žárlivosti, zjistily jsme následující: 

• její otec byl celý život nevěrný a matka o jeho nevěře otevřeně mluvila před dětmi 
• Renata od otce nedostávala žádnou lásku ani pozornost (nebyl často doma)
• její první partner jí byl nevěrný, což zjistila až po jejich rozchodu od společných kamarádů 

Na základě vysoce emočních prožitků jí vznikly následující Emoční rovnice: 

Muži jsou nevěrní. 

Nevěra je ve vztahu normální. 

Chlapovi nemohu věřit. 

Chlap mě zradil. 

Od otce jsem neměla lásku. 

Lásky mám nedostatek. 

Partner mě stejně jednou opustí. 

Od otce nemám žádnou pozornost.

Uvedené Emoční rovnice Renatě formovaly její chování, i když logicky věděla, že jí partner nevěrný není. Výše uvedené “životní pravdy” jí vedly do nepříjemné emoční formy chování, kterou nebyla schopna ovládnout. Díky tomu oslabovala pohodu a důvěru ve vztahu.

Emoční rovnice jsou tedy určitým emočním manuálem vašeho mozku, který své programy spouští na základě situací, které prožíváte a životních okamžiků, ve kterých se nacházíte. 

Nezapomeňte, že veškeré emoce, které prožíváte s otcem či matkou, se přepisují do vašich partnerských vztahů!

2.Emoční rovnice a žárlivost

Napsala: Marta Němečková, PURE CLINIC Brno

Jak budeme v dospělosti žít a jak se budeme cítit, je ovlivněno až z 80% naším dětstvím. Posměch a nepřijetí vrstevníky nám dokáží vytvořit programy, které se projevují i o mnoho let později. Děti, trpící posměšky a vyčleněním z kolektivu si v dospělosti neváží sami sebe, pokládají se za méněcenné, nehodnotné, dospívají v osamělé a uzavřené jedince, nedůvěřují druhým. Vztahy a partnerský život jsou pro ně náročné, vyčerpávající a někdy až nemožné záležitosti. Cítí se v dospělosti prakticky stejně jako v dětství, i když se jim už okolí nesměje.

Pokud jste byli terčem posměchu a nepřijetí, můžete mít tyto emoční rovnice:

Nemám pro nikoho hodnotu

Tato rovnice zrcadlí vaši představu minimální sebehodnoty a ukazuje na nízké sebevědomí a nízkou sebedůvěru. Je důsledkem odmítání kamarádství v dětství, kdy jste pociťovali, že vrstevníci si vás neváží, necení, nechtějí vás přizvat do party, mnohdy se s vámi ani bavit. S touto rovnicí je pro vás velmi těžké si najít partnera i přátele, protože nevíte, co byste jim mohli nabídnout, pro co by vás mohli mít rádi, pro co by s vámi mohli chtít být.

Nikomu nechybím

Pokud je ta to rovnice pro vás pravdou, máte pocit, že vás na světě nikdo nepotřebuje, jste tu navíc. Býváte to vy, kteří musíte iniciovat jakákoliv setkání a kontakt s lidmi, druhým vaše přítomnost nechybí a netouží po ní. Trápí Vás pocit absolutní nedůležitosti a absence smyslu vaší existence.

Druhé svými řečmi obtěžuji

Pokud se vám v životě zrcadlí tato skutečnost, je pro vás těžké si s druhými povídat jen tak. Máte často pocit, že vaše názory a zážitky nikoho nezajímají, nejsou důležité a dokonce ostatní otravují. Můžete cítit, že okolí svými řečmi zdržujete, a když už vás někdo poslouchá, tak v tom není z jeho strany zájem, ale soucit. Nedostává se vám porozumění a pochopení.

Nejlépe je mi samotnému

Pokud je tato rovnice pro vás pravda, pak se necítíte příliš dobře ve společnosti lidí a sami druhé nevyhledáváte. Raději pracujete bez nutnosti s někým dalším komunikovat. Jakýkoliv, i partnerský vztah je pro vás patrně nelehkým úkolem a nepřirozeně náročnou situací, ve které vydáváte mnoho sil. Můžete mít také obavy, že říkáte věci špatným způsobem, v nevhodnou dobu, že se ztrapníte. V bezpečí samoty jste sami sebou, nacházíte odpočinek, uvolnění, klid a úlevu.

Cítíte, že máte podobné nastavení a tyto rovnice s vámi rezonují? Rádi vám je pomůžeme odstranit.

3. Emoční rovnice a komunikace

Diskutovat, vyslechnout, zvážit názor druhého a umět se dohodnout, to je základem každého mezilidského vztahu. Ale někdy to není jen tak. I v tom, jak komunikujeme a jaké máme v tomto směru zažité návyky, nás výrazně ovlivnili naši rodiče a další primární autority, s nimiž jsme vyrůstali.

Napsala: Marta Němečková, kouč a mentor

Ruku v ruce s pojmenováváním věcí a skládáním prvních vět, jsme se naučili i způsoby, které používali v komunikaci naši rodiče. V dospělosti nám potom v určitých situacích už jen mozek předkládá k využití programy, které jsme pochytili v dětství a my je následujeme. Tak se nám stává, že ve svých rodinách i ve svém okolí vidíme to, co jsme zažívali jako malí. I přesto, že bychom chtěli mít věci jinak a víme, co se nám nelíbí.

Následující emoční rovnice mohou výrazně ovlivnit kvalitu vaší komunikace i vztahů:

Místo diskuze se hádám

S touto emoční rovnicí se vaše komunikace mění v útok a rozmluva se tak zvrhává v boj, ve kterém se druhá strana většinou brání. Řešení čehokoliv je v nedohlednu, protože hlavním zájmem není domluva, ale obhájení svých pozic a názorů. Hádka vás vyčerpává a zároveň vyvolává další negativní myšlenky a postoje, které je potřeba následně řešit.

Předem rozhoduji i za ostatní, jak věci budou

Pokud se řídíte tímto pravidlem, diskuze s vámi má pro druhou stranu předem daný výsledek a vám prakticky nezáleží na tom, co nového se při komunikaci dozvíte. Nezáleží vám ani na pocitech či názorech ostatních, protože vy už víte, že neuhnete z ničeho, čeho jste se rozhodli dosáhnout. Druhý tak získává pocit bezmoci a beznaděje, protože vnímá, že jeho názory nezvažujete, ani mnohdy nechcete slyšet.

Potřebuji si prosadit svou pravdu

Tento program vám uzavírá cestu k porozumění a oboustranně příjemné dohodě. Ostatní mohou vnímat, že vám na jejich pocitech vůbec nezáleží, protože pro vás je přípustná jedině vaše pravda.  Ti, kteří s vámi diskutují, získávají dojem méněcennosti a často další komunikaci vzdávají, protože ať říkají, co říkají, je to vlastně jedno. Patrně se stanete v takovémto rozhovoru vítězi, ale jakou má toto vítězství cenu?

Nesouhlasí-li se mnou ostatní, nastoluji „tichou domácnost“

Naplňováním této rovnice dokážete trestat druhé za jejich nesouhlas. Odmítáte tak možnost se dohodnout, protože to bez komunikace není možné. Trápíte sebe i ostatní tichým přemýšlením a utváříte si dedukce, které se později ukážou mnohdy jako zavádějící a ničím nepodložené. Diskuzí by se mohly rychle vysvětlit.

4. Emoční rovnice a samota

Napsala: Hana Wolf

Spoustu lidí trápí nedobrovolná samota, kdy si vztah sice ze srdce přejí, ale z nějakého důvodu nepřichází. Když už se nějaký partner či partnerka v jejich životě objeví, vztah se vždy dostane jen do určité úrovně a poté prostě vyšumí. Proč to tak je? Lidé, kteří jsou dlouhodobě sami, mají v hlavách například tyto Emoční rovnice:

Lásku si nezasloužím

Tato Emoční rovnice ovlivní vaše chování tak, že o sobě budete pochybovat vždy, když se dostane do vaší blízkosti potenciální partner či partnerka. Vaše vlastní pochyby pak vedou k tomu, že nejste schopna či schopen se vztahu plně otevřít a ve své podstatě už tak předem odsoudíte vztah k zániku. Po čase se vám tak skutečně potvrdí, že si lásku nezasloužíte, protože vztah skončí pravděpodobně ze strany vašeho protějšku. U vás to vede velkému emočnímu zatvrzení, protože se vám neustále potvrzuje, že láska není pro vás. Trápí vás tedy pocity smutku, beznaděje, bolesti a lítosti.

Partner/partnerka může mít někoho jiného

Jestliže je pro vás výše zmíněná Emoční rovnice pravdivá, znamená to, že vás bude ovládat strach kdykoli se vašem životě někdo objeví. Nebudete si věřit a neustále vás bude trápit pocit, že jakmile vám partner či partnerka neodpoví na vaši smsku či nezvedá telefon, může být s někým jiným. Navíc se začnete automaticky srovnávat s okolím, kdy na sobě budete hledat chyby a to, co je špatného, což vám na sebevědomí rozhodně nepřidá. Nejčastější emoce způsobené touto rovnicí jsou strach, pochybnost, vztek, lhostejnost.

Z lásky mám strach

U svých klientů z programu „Ukončete samotu a uvolněte váš vztahový potenciál“ objevíme tuto Emoční rovnici hned při první nebo druhé schůzce. Je to z velké části odpověď na to, proč nejsou schopni vpustit lásku a tudíž i partnera do svého života. Tato Emoční rovnice totiž znamená, že vztahy, ve kterých se nacházíte, budou vždy povrchní a nikdy se partnerovi nebo partnerce plně neotevřete. Budete se bát, že vám ublíží nevěrou nebo vás opustí, což se vám bohužel také potvrdí. Váš mozek je totiž ovládán pocity strachu, nedůvěry, smutku a bolesti namísto pocitů lásky, radosti, štěstí a sdílení, které bychom měli mít s partnerstvím a láskou ideálně spojeny.

5.  Emoční rovnice a vaše finanční situace

Napsala: Mgr. Kateřina Matláková

Ze své praxe vím, že téměř každý druhý klient řeší otázku financí a jen málokdo je v otázce peněz opravdu spokojený. To, jestli ve svém životě máme, či nemáme dostatek financí, je nastaveno právě tím, jaký jsme k penězům zaujali vztah. Jestli je považujeme za něco, co je špinavé a ničí charakter, co kazí mezilidské vztahy apod., nebo naopak máte pocit, že peníze jsou všude kolem a stačí se pro ně jen sehnout.

Pokud patříte do první kategorie, doporučuji si nejprve sednout a sepsat si na papír, co jste doma od rodičů, babiček i tetiček o penězích slyšeli. Mnohdy nás právě tyto zdánlivě nevinné věty příbuzných zásadně ovlivnily. Hádali se vaši rodiče o peníze a nikdy jste jich doma neměli dost? 

Následující emoční nastavení jsou schopná způsobit právě to, že se ve svém životě potýkáte s osobní finanční krizí, nebo máte pocit, že peněz je ve vašem životě prostě málo:

Peníze jsou špinavé.

Peníze kazí charakter.

V rodině jsme peníze nikdy neměli. 

Peněz není nikdy dost.

Po rozvodu jsme s mámou přišli o životní standard.

A jak nás tyto rovnice v životě formují?

Peníze jsou špinavé

S touto emoční rovnicí rozhodně nemáte k penězům kladný vztah. Ba naopak, pokud si nechcete ušpinit ruce, peníze i příležitosti se vám budou obloukem vyhýbat. Chudoba vám možná připadá jako ctnost, ale jak píše Zdenka Jordánová ve své knize, je to spíše nemoc. S uvedenou emoční rovnicí se vám vybaví při myšlence na peníze negativní emoce, které se vám budou v životě potvrzovat, dokud emoční nastavení neodstraníte.

Peníze kazí charakter

Ani takové nastavení nesvědčí o kladném vztahu k penězům. Ba naopak, s takovým emočním prográmkem v sobě máte strach z toho, že spolu se získáním financí byste přišli o duši. Troufnu si říct, že většina lidí si nepřeje mít zkažený charakter (ať už vědomě, či nevědomě). Tato rovnice vám stejně jako předchozí zanáší kanál, kterým k vám mohou peníze proudit. 

V rodině jsme peníze nikdy neměli 

Jestliže jste zažili spíše chudé dětství, a tato chudoba vám způsobovala emoce strachu, zlosti či smutku, pravděpodobně se dnes nacházíte v podobné situaci. Máte ohledně financí stejný pocit, jaký jste zažívali, když jste byli malí. Rovnice může formovat vaše myšlenky tak, že nemít peníze je vlastně standardní stav a že je nikdy mít nebudete. Takové smíření vás pak v chudobě udržuje.

Peněz není nikdy dost

Tato rovnice způsobuje pocit nedostatku i tehdy, máte-li poměrně tučné konto. Rovnice nemusí nutně přivést chudobu, ale spíš pocit, že s obnosem svých peněz nebudete nikdy spokojeni. Takový pocit nedostatku je ubíjející a mnohdy vás nesmyslně žene za větším a větším výdělkem.

Po rozvodu jsme s mámou přišli o životní standard

Tato rovnice pochází z příběhu jedné mé klientky, jejíž rodiče se v jejích devíti letech rozvedli. Žila sama s matkou a díky odchodu otce přišly obě o svůj životní standard. Klientka měla na svého otce vztek a vnímala situaci nespravedlivě. V životě se jí pak tato rovnice potvrdila tehdy, když se i ona sama rozvedla a přišla ve vyrovnání o značnou část peněz. Zároveň ve svém podnikání udělala podnikatelskou chybu, díky níž přišla o velké množství peněz. Emoce strachu z dětství byla natolik silná, že zformovala její chování, díky němuž se ocitla v podobných situacích z dětství. Přišla o životní standard a pociťovala opět vztek a nespravedlnost.

Ve Škole pro ženy zastáváme názor, že peníze jsou všude kolem nás, stačí se na ně jen naladit. Pomocí metody Emočních rovnic tak můžete očistit výchovou zanesený kanál, aby k vám hojnost a dobrý pocit z ní mohly proudit :-6.  )

6.  Emoční rovnice a závislost na pocitech druhých

Napsala: Marta Němečková, kouč a mentor

Potřebujete, aby s vámi bylo dobře především ostatním, a vaše vnitřní spokojenost je až na druhém místě? Záleží vám velmi na tom, co si o vás myslí okolí? Je míra vaší spokojenosti a štěstí úměrná míře spokojenosti druhých? 

Patrně už také máte zkušenost, že okolí může snadno vaši pohodu ohrozit. Ta je na něm totiž v tomto případě přímo závislá. Nejspíše své chování často přizpůsobujete touze plnit druhým jejich přání, vycházet vstříc jejich potřebám a mít to u nich tzv. dobré. Spoustu času trávíte ve snaze ovlivnit věci kolem sebe, za něž cítíte odpovědnost a jež určují kvalitu vašeho života. Do okolního světa investujete spoustu energie a zapomínáte, že dlouhodobý a opravdový pocit spokojenosti může vzejít jen z vás samotných. Z uvědomění si vlastní hodnoty, vlastní jedinečnosti, osobitosti, autentičnosti, ze zdravé sebelásky. Opravdový pocit štěstí vychází z pochopení, že nemohu ovlivňovat vnější svět, ale jen ten svůj vnitřní.

Pokud se cítíte, že sami pro sebe nejste tím nejdůležitějším člověkem, nejlepším kamarádem a nejste u sebe na prvním místě mezi těmi, na kterých vám záleží a které máte rádi, můžete mít tyto emoční rovnice:

Je důležité, jak mě vnímají ostatní

Je-li pro vás pravdivá tato rovnice, děláte patrně vše pro to, aby vás okolí mělo rádo. Přemýšlíte o tom, čím druhé můžete potěšit a čím byste se jim mohli zavděčit, jak jim vyjít vstříc. Přizpůsobujete svoje chování lidem, se kterými právě jste a vlastně nikdy nejste sami sebou. Máte pocit, že jako takoví byste v jejich očích neobstáli nebo nebyli dost dobří. Vymýšlíte a realizujete možnosti, jak názory druhých ovlivnit ve svůj prospěch.

Spokojenost blízkých leží na mě

Je-li vám blízký tento vzorec, pak nesete odpovědnost za to, jak se druzí cítí ve vaší blízkosti, a domníváte se, že bez vašeho přičinění by se jim vedlo hůř. Proto se snažíte jejich pocity svým chováním kladně ovlivnit. Může to ale často být i v rozporu s vašimi vlastními osobními touhami a názory, které pro vás nejsou až tak důležité a potlačujete je. Zkuste se zamyslet nad tím, jestli je vůbec možné opravdovou spokojenost dát nebo pro jiné vytvořit? Zda je možné, aby spokojenost přicházela zvenčí a nevycházela zevnitř každého jedince? A jak jste spokojeni vy, když nejednáte v souladu se sebou?  

Jsem příčinou neštěstí druhého

Tato skutečnost vám do života přinesla už nejspíše hodně smutku a beznaděje. Máte pocit, že druhým už jen svou existencí ubližujete, jste příčinou jejich neúspěchů a trápení, šlapete jim po štěstí. S touto rovnicí máte pocit viny a odpovědnosti za neutěšenou situaci ostatních. Vnímáte, že skoro za nic nestojíte a vaše sebehodnota je tak velmi nízká.

Pro druhé bych se rozdal

Pokud je pro vás toto tvrzení pravdivé, pak je vaším životním posláním uspokojit především potřeby a přání druhých. Svoji hodnotu měříte mírou práce, kterou vykonáte pro ostatní. Smyslem vašeho života je pomoc druhým a možná si i myslíte si, že bez snahy dávat hlavně ostatním, by vás nikdo neměl rád. Mít rád sám sebe a dělat radost sám sobě, ale ne prostřednictvím práce pro druhé, je pro vás sobecké.

7.  Emoční rovnice a závislost na pocitech druhých

Napsala: Marta Němečková, kouč a mentor

Potřebujete, aby s vámi bylo dobře především ostatním, a vaše vnitřní spokojenost je až na druhém místě? Záleží vám velmi na tom, co si o vás myslí okolí? Je míra vaší spokojenosti a štěstí úměrná míře spokojenosti druhých? 

Patrně už také máte zkušenost, že okolí může snadno vaši pohodu ohrozit. Ta je na něm totiž v tomto případě přímo závislá. Nejspíše své chování často přizpůsobujete touze plnit druhým jejich přání, vycházet vstříc jejich potřebám a mít to u nich tzv. dobré. Spoustu času trávíte ve snaze ovlivnit věci kolem sebe, za něž cítíte odpovědnost a jež určují kvalitu vašeho života. Do okolního světa investujete spoustu energie a zapomínáte, že dlouhodobý a opravdový pocit spokojenosti může vzejít jen z vás samotných. Z uvědomění si vlastní hodnoty, vlastní jedinečnosti, osobitosti, autentičnosti, ze zdravé sebelásky. Opravdový pocit štěstí vychází z pochopení, že nemohu ovlivňovat vnější svět, ale jen ten svůj vnitřní.

Pokud se cítíte, že sami pro sebe nejste tím nejdůležitějším člověkem, nejlepším kamarádem a nejste u sebe na prvním místě mezi těmi, na kterých vám záleží a které máte rádi, můžete mít tyto emoční rovnice:

Je důležité, jak mě vnímají ostatní

Je-li pro vás pravdivá tato rovnice, děláte patrně vše pro to, aby vás okolí mělo rádo. Přemýšlíte o tom, čím druhé můžete potěšit a čím byste se jim mohli zavděčit, jak jim vyjít vstříc. Přizpůsobujete svoje chování lidem, se kterými právě jste a vlastně nikdy nejste sami sebou. Máte pocit, že jako takoví byste v jejich očích neobstáli nebo nebyli dost dobří. Vymýšlíte a realizujete možnosti, jak názory druhých ovlivnit ve svůj prospěch.

Spokojenost blízkých leží na mě

Je-li vám blízký tento vzorec, pak nesete odpovědnost za to, jak se druzí cítí ve vaší blízkosti, a domníváte se, že bez vašeho přičinění by se jim vedlo hůř. Proto se snažíte jejich pocity svým chováním kladně ovlivnit. Může to ale často být i v rozporu s vašimi vlastními osobními touhami a názory, které pro vás nejsou až tak důležité a potlačujete je. Zkuste se zamyslet nad tím, jestli je vůbec možné opravdovou spokojenost dát nebo pro jiné vytvořit? Zda je možné, aby spokojenost přicházela zvenčí a nevycházela zevnitř každého jedince? A jak jste spokojeni vy, když nejednáte v souladu se sebou?  

Jsem příčinou neštěstí druhého

Tato skutečnost vám do života přinesla už nejspíše hodně smutku a beznaděje. Máte pocit, že druhým už jen svou existencí ubližujete, jste příčinou jejich neúspěchů a trápení, šlapete jim po štěstí. S touto rovnicí máte pocit viny a odpovědnosti za neutěšenou situaci ostatních. Vnímáte, že skoro za nic nestojíte a vaše sebehodnota je tak velmi nízká.

Pro druhé bych se rozdal

Pokud je pro vás toto tvrzení pravdivé, pak je vaším životním posláním uspokojit především potřeby a přání druhých. Svoji hodnotu měříte mírou práce, kterou vykonáte pro ostatní. Smyslem vašeho života je pomoc druhým a možná si i myslíte si, že bez snahy dávat hlavně ostatním, by vás nikdo neměl rád. Mít rád sám sebe a dělat radost sám sobě, ale ne prostřednictvím práce pro druhé, je pro vás sobecké. 

Pokud cítíte, že tyto programy jsou vám blízké, vyberte si svého certifikovaného kouče, který vám je pomůže odstranit. Zbavit se přímé závislosti na pocitech a mínění druhých je velkým krokem k nalezení své vnitřní hodnoty a získání pocitu naplněnosti a spokojenosti bez vlivu okolí.

8. Co je to prenatální programování?

Základní tipy:

• Používejte často nové bloky.
• ENTER = nový odstavec.
• SHIFT+ENTER = nový řádek.
• Obrázek je nejprve třeba nahrát na server přes Vložit obrázek a Správce souborů.
• Obsah z Wordu vždy přenášejte přes Vložit z Wordu.
• NEpoužívejte mezerník pro zarovnávání objektů.

• Stiskněte tlačítko listování.
• U bloků, které mají být skryty, vyplňte nově zobrazené textové pole.
• Všechny bloky s vyplněným listováním budou na stránkách skryty kromě prvního v pořadí.
• Tlačítko přidat odkazy vytvoří nový blok se zástupcem, který bude na stránkách nahrazen odkazy. Tyto odkazy budou shodné s vyplněnými nadpisy u listování a budou přepínat příslušné bloky.
• Ze všech bloků, které mají vyplněné listování, bude zobrazen vždy pouze jeden. Bloky, které nemají vyplněné listování vůbec, budou zobrazeny vždy.
• Pokud chcete skrývat i první blok listování, vytvořte na jeho místo nový prázdný blok a použijte pro jeho nadpis výraz: %empty%
• Chcete-li při přepnutí bloku rolovat okno na horní část bloku, přidejte za text bloku výraz: %top% (např.: Dovolená%top%)

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz