Tvorba webových stránek a eShopůZaložit webové stránkyZaložit e-shop
 

Z D R A V Í  a  R A D O S T

EMOČNÍ ROVNICE

 

O metodě Emočních rovnic

http://emocni-rovnice.com/

Dobrý den,

vítejte na stránkách Lenky Černé a jejího týmu certifikovaných koučů pro práci s Emočními rovnicemi

 

Emoční rovnice jsou unikátní metodou, která pomáhá lidem se cítit dobře a prožívat svůj život podle svých představ. Autorkou této metody je Lenka Černá, přední český kouč a konzultant. Pro práci s Emočními rovnicemi má ochrannou známku a certifikuje pro práci s ní své vlastní kouče.

Co je hlavním principem metody Emočních rovnic?

Metoda Emočních rovnic pomáhá lidem odkrýt kořenová nastavení v jejich emočním podvědomí, která na náš život mají razantní vliv. Dá se říci, že se díky práci s Emočními rovnicemi člověk očistí od nezdravých emočních nastavení a naopak si vytvoří nastavení nová a zdravá.

Co si mám pod Emoční rovnicí představit?

Emoční rovnice je určitý zápis v našem emočním podvědomí, který má na náš život razantní vliv. Můžete si ji představit jako vaši životní pravdu, která se vám neustále potvrzuje, v dobrém i zlém. Emoční zápisy ve vašem podvědomí doprovází dané synaptické spojení a také emoce, která může mít různou sílu. Pokud bychom tedy měli možnost se dnes podívat na vaše synaptická spojení v mozku, viděli bychom přesné mapy Emočních rovnic.

Jak velký vliv mají Emoční rovnice na náš život?

Naše emoční naprogramování má na náš život obrovský vliv. Každá Emoční rovnice, kterou máme zapsanou v našem emočním podvědomí, má v našem životě 2 základní projevy:

Formuje naše chování – to znamená, že ovlivňuje způsob našeho rozhodování, chování ve vztazích i společnosti

Má tendenci se nám během života potvrzovat – to znamená, že se naše životní pravda dříve či později někde potvrdí a my se o ní ujistíme

Více o projevech Emočních rovnic se dočtete zde: Jak formují Emoční rovnice naše chování?

Jak se Emoční rovnice dostanou do naší hlavy?

Lidský mozek funguje stejně jako počítač. Je schopen do sebe přijímat a zpracovávat informace, které získává ze svého okolí. A to jak z logického, tak z emočního světa. A za určitých okolností si je zapisovat do příslušných oblastí – logiky nebo emocí. V oblasti Emočních rovnic je pro nás důležitý svět emocí, který bude vždy silnější, než svět logiky.

Prvním obdobím zapisování Emočních rovnic je prenatální období. Hlavní osobou, která se na tomto zapisování podílí, je naše matka. Více o prenatálním emočním programování si přečtěte zde: PRENATÁLNÍ PROGRAMOVÁNÍ

Druhým obdobím zapisování Emočních rovnic je naše dětství. V tomto období na nás nejvíce působí rodiče, prarodiče, sourozenci a škola. Více o emočním programování v době našeho dětství do 12 let si přečtěte zde: VÝCHOVNÉ EMOČNÍ ROVNICE

Třetím obdobím zapisování Emočních rovnic je naše dospívání a dospělost.  V tomto období na nás nejvíce působí první partneři, partnerské vztahy a kritické životní situace. Více o emočním programování v době dospělosti si přečtěte zde: EMOČNÍ ROVNICE V DOSPĚLOSTI

Proč funguje otáčení Emočních rovnic?

Práce s Emočními rovnicemi a jejich otáčení v náš prospěch je specifickou prací s emoční částí naší osobnosti. Již bylo vědecky dokázáno, že jsme schopni na základě našeho emočního prožitku měnit naše synaptická nastavení a náš mozek je takzvaně neuroplastický. Jen je zapotřebí vědět, jak do našeho mozku určité informace vkládat a za jakých podmínek. Otáčení Emočních rovnic funguje díky unikátnímu systému vytváření emočního prožitku a léčebného efektu, který je přesným opakem našeho negativního emočního nastavení.

Podrobný popis otáčení Emočních rovnic najdete zde: OTÁČENÍ EMOČNÍCH ROVNIC

Jak si mám Emoční rovnice změnit?

Práce s Emočními rovnicemi se zdá být na začátku až příliš jednoduchá. Avšak, vyžaduje to určité znalosti nebo péči certifikovaného kouče, který vás postup naučí. Kromě toho je nutné odhalit co nejvíce emočních nastavení, které vám mohou bránit v prožívání radosti. Pokud tedy chcete své negativní Emoční rovnice změnit, využijte našich workshopů anebo certifikovaných koučů.

 

Odhalte své Emoční rovnice

Geniální a zatím plně nepochopený mozek

Mozek je zatím nejvýkonnější počítač na světě a jeho kombinační schopnosti zatím nikdo nepřekonal. Ukládá v sobě všechna data sesbíraná po dobu našeho života a umí pracovat jak s daty čistě informačního charakteru (matematika), tak i s uloženými obrazy a zážitky s emocemi.

Pracuje ve dvou rovinách. V té první shromažďuje data s nízkou hodnotou emočního znaménka a v té druhé naopak pracuje s emočně vysokými hodnotami. Příkladem prvního je učení zeměpisu, pokud v něm nemáte zalíbení. Jednoduše si vkládáte data do hlavy s nízkou hodnotou prožitku. Příkladem druhého je první rande. Vysoká hodnota emocí v tomto případě způsobuje, že si tyto dny pamatujete celý život, oproti tomu zeměpisná data se rychle odkládají do nedostupné paměti podvědomí a již se vám v hlavě tak často neobjevují.

Během života se nám ukládají neskutečné objemy dat. Vše, co vidíme, slyšíme, jíme, osaháváme a čicháme. Tato data jsou shromažďována podle přesných pravidel do jakýchsi šanonů. Do mozku dále vstupují informace již v těle matky, kdy mozek začíná být poprvé funkční, v šestém měsíci jsou již zcela vyvinuty buňky zodpovědné za vědomí.

Na základě nasbíraných informací v naší hlavě se během života utvářejí emoční vzorce. Ty vznikají ze zážitků s vysokou hodnotou emoce. Během výchovy v úzkém vztahu s rodiči a ve vztazích s milovanou osobou druhého pohlaví.

Chcete vědět více o Emočních rovnicích? Podívejte se na náš specializovaný web www.emocni-rovnice.com

Co to tedy je emoční rovnice?

Emoční rovnice je zápis uložený v mozku s hodnotou pravdy, který popisuje určitý druh chování působící tutéž hladinu emočního prožitku jako při jejím vzniku. Příklady rovnic:

  • „Každý mě okrade“ – je spojen s hodnotou emoce 3
  • „Blízké osoby mě zradí“ – je spojen s hodnotou emoce 4
  • „Vždycky budu na všechno sám“ – je spojen s hodnotou emoce 8
  • „Jsem tlustý a ošklivý“ – je spojen s hodnotou emoce 2

Hodnocení emocí

Emoce hodnotíme dle příjemnosti na stupnici 0 až 10. 0 je nejhorší emoční zážitek, který jsme kdy v životě zažili. Jsou to zážitky naprosto ukrutné až hororové, častokrát blízko smrti nebo zneužívání. 10 je naopak nejpříjemnější emoční zážitek, který jsme v životě zažili. Pro někoho je 0 zážitek pád z kola a pro jiného znásilnění bandou chuligánů. Stejně tak 10 může být pro někoho návštěva kina a pro jiného skok padákem či první polibek.

Hodnocení 5 je neutrální. Necítíme se nijak pozitivně ani nepříjemně. Máme vnitřní klid a nejsme ničím vzrušeni. Život kolem nás jde jakoby bez povšimnutí. Čím výše jdeme od 5 nahoru, tím je intenzita příjemného prožitku silnější. Čím níže jdeme od 5 dolů, tím je intenzita bolestné emoce vyšší. Viz obrázek.

Tato hodnocení jsou specifická pro každého jedince a nedají se mezi sebou porovnávat.

Příklady:

  • Prožitek jídla v dobré restauraci ohodnotíme 8
  • Učení zeměpisu 4
  • První rande s milovanou osobou 10

Jak vznikají?

Emoční rovnice vznikne například v následující situaci. Matka má nefunkční vztah se svým manželem a je díky tomu velmi nervózní. Malé dítě ve věku 2 let vyžaduje pozornost matky a je na ní zcela závislé. Matka však dítě stále odmítá a odstrkuje. Protože mozek dítěte nemá žádné jiné vjemy z okolního světa a matka je pro něj jediným kontaktem, vzorem i autoritou, přijímá veškeré její chování, postoje i mluvu s hodnotou pravda. Vnikne mu v hlavě tento emoční vzorec „Za lásku se musím vždy prát“ s hodnotou emoce 3. Emoční vzorce vznikají v oblasti hodnocení pod 2,5 a nad 7,5.

Jak se ukládají

Emoční rovnice se ukládají nejprve do vědomé a následně do podvědomé části. O některých víme stále a jiné musíme objevovat.

Jak se projevují?

Emoční rovnice jsou instrukce, podle kterých podvědomá část mozku pracuje. Kreativně vytváří situace, ve kterých se tyto emoční vzorce potvrzují. Existuje závislost mezi emočními vzorci jedince, společnosti i okolím, které se nastavuje kolem člověka, či celé společnosti. Nezáleží totiž na vzniklých situacích, ale na emočních rovnicích, které se v situacích potvrzují. Mozek totiž nemůže pracovat s hodnotami nepravda. Ověřuje si tedy, zda v něm uložené informace jsou stále pravdivé.

Příklad:

Rovnice „Jsem tlustý a ošklivý“ – je spojena s hodnotou emoce 2. Tedy velmi nepříjemnou. Kolem takového člověka se budou stále objevovat lidé a situace, které mu budou dávat najevo, že je tlustý a ošklivý. Pokud jedinec tyto vjemy přijme a v sobě si řekne „Ano je to tak, jsem tlustý“, tak potvrdil uloženou rovnici. Její účinnost i nadále přetrvává.

Jak je odhalit?

Při potvrzování rovnic se vždy uvolňuje vysoká hodnota emoce a máte pocit, že to, co se kolem vás děje je pravda, i když to ostatním může připadat absurdní.

Příklad:

Máte svoji váhu v pořádku a jdete si koupit kalhoty. V obchodě si je obléknete a v zrcadle se na sebe podíváte. V hlavě vám projede myšlenka „Ty jsi ale tlustý“ s nepříjemným pocitem. Sami však víte, že dle měřítek společnosti tlustí nejste. Prostě se vám přehrála informace uložená od někoho jiného s hodnotou pravda. Vy této myšlence buďto uvěříte, nebo ji označíte jako nepravda a tím rovnici přepíšete.

Jak rovnice otočit ve svůj prospěch?

Emoční rovnice nemají pouze negativní sílu, ale i pozitivní. Nepřinášejí do života pouze nepříjemné věci, ale i příjemné. Je proto důležité poznat ty destruktivní a nahradit je příjemnými a pro nás pozitivními a obohacujícími. Jak se to dělá? Vezmete si všechny rovnice, které jste odhalili ať už sami nebo během sezení s odborníkem a najdete jejich přesný opak. Musíte ale zachovat jejich pravdivost a emoční sílu. Jinak je váš mozek nepřijme. Ten vždy upřednostňuje vstupy s nejvyšší hodnotou emoce. Pokud bude hodnota emoce nové rovnice nižší než ta stará, nemůže ji mozek přepsat.

Příklad:

Rovnice „Jsem tlustý a ošklivý“ – je spojena s hodnotou emoce 2. Při jejím ověřování v krámě se cítím nepříjemně, ale mozek mi hlásí, že je to pravda. Vy rovnici otočíte následovně: „Rád se na sebe dívám a obdivuji se“. Musíte však zachovat hodnotu pravda nového tvrzení a dbát na to, aby věta měla co nejvyšší hodnotu pozitivní emoce.

Vyberte si certifikovaného kouče pro práci s Emočními rovnicemi – Koučové a specialisté 

Proč pozitivní myšlení nemusí fungovat?

Pokud se snažíte ubíjet vzniklé situace, které na vás působí nepříjemně, kladnými větami a myšlenkami, můžete se u toho cítit ještě hůře. Proč? Protože pokud používáte větné spojení, které není slučitelné s emoční rovnicí, která situaci způsobila, váš mozek ji nepřijme a vrátí vám ji s hodnou nepravda a s nepříjemnou emocí. Pozitivní myšlení může fungovat v oblastech, které nejsou ovládány silnějším emočním vzorcem.

Závěr

V dobře řízené společnosti, kde lidé zvládají nejen čtení, psaní a počítání, ale i funkce svého mozku, se velmi citlivě dbá na výchovu jedince i na společenské klima. Každý si totiž uvědomuje sílu mozku a kolektivního vědomí. Dnes tomu žel tak není. Děti častokrát slyší slova neotravuj, nejde, nemohu, jsi divný, nemám čas. A společnost dospělých jako celek vytváří stále atmosféru zla a nenávisti, která se projevuje nervozitou, krádežemi a válkami.

V okamžiku, kdy 1% společnosti pochopí sílu mozku, změna začne postupně přicházet a my budeme zažívat mnohem větší pohodu a mír. Více o emočních rovnicích najdete na www.emocni-rovnice.com

 

Kolik špatných programů mohu mít v hlavě?
Mozek je velmi výkonným počítačem
 a na rozdíl od těch stolních se umí sám učit, pozorovat, odposlouchávat a měnit sám sebe za chodu. Umí si stahovat informace z okolí a přiřazovat jim hodnotu podle toho, jakou hodnotu mají podobné informace v něm již uložené. 

Každému z nás se do hlavy nahrálo mnoho informací a nejvíce jich bylo uloženo v raném dětství, kde si mozek neuměl vyhodnotit, v jaké kvalitě co přichází, a tak si pro jistotu zapsal vše, co přišlo. 

Počet zapsaných programů se pohybuje od stovek do tisíců. Mají vliv na naše chování i na svět, který kolem sebe prožíváme.

Pokud chceme rychle zjistit, co se nám do hlavy zapsalo, stačí udělat toto:

1. Podívejte se na osobnost svého otce a odpovězte si písemně: Jaký je? V čem vyniká? Jaké má nedostatky? Co jste od něj nejčastěji slyšeli? Co jste se od něj naučili o mužích?

Příklad: Otec je neurotik. Otec nemá rád spěch. Otec je dříč. Muži jsou hádaví.

2. Podívejte se na osobnost své matky: Jaká je? V čem vyniká? Jaké má nedostatky? Co jste od ní nejčastěji slyšeli? Co jste se od ní naučili o ženách?

Příklad: Máma je shovívavá. Máma je trpělivá. Máma neumí říkat ne. Ženy by měly poslouchat.

3. Napište si křivdy, které se Vám staly. 

Příklad: Bratr měl větší výhody. Byl jsem zbit neprávem.

4. Pokud jste se cítili nespravedlivě, napište si, o co šlo?

Příklad: Naši viděli můj skutek jinak. Sestra měla větší výhody.

5. Pokud jste cítili nepřijetí, napište si, co jste u toho prožívali.

Příklad: Ať jsem dělal cokoliv, bylo to málo. Jiní mají více lásky než já.

6. Chválil Vás někdo, nebo Vaše práce byla brána automaticky?

Příklad: Chvála jen tak nepřijde. Nedělám dost. Co dělám, je bráno automaticky.

7. Vyslal na Vás doma někdo kletbu? Pokud ano, jakou?

Příklad: „Nikdy se nevdáš.” „Po tobě nezůstane nic dobrého.” „Jsi budižkničemu.”

Nyní máte již první představu o Emočních rovnicích, které se Vám ve Vašem prostředí zapsaly do hlavy. Jsou pevně ukotvené do Vaší synaptické mapy a ovlivňují Vaše chování i Vaši realitu.

-------------------------------------------------------------------------------------------

Kdo se chce naučit více a změnit svůj svět rychleji?

------------------------------------------------------------------------

Chcete se naučit, jak odhalit více svých špatných zápisů ve své hlavě? To je dobře. K tomuto účelu jsem pro Vás připravil pomůcku ve formě video lekcí a interaktivního pracovního sešitu, které Vám pomohou najít až 500 Emočních rovnic. Podívejte se sem >>>

Děkuji, že chcete pracovat na sobě a měnit tak i své okolí.

Aleš Kalina

 

1. Jak formují Emoční rovnice naše chování?

2. Emoční rovnice a žárlivost

3. Emoční rovnice a komunikace

4. Emoční rovnice a samota

5.  Emoční rovnice a vaše finanční situace

6.  Emoční rovnice a závislost na pocitech druhých

7.  Emoční rovnice a závislost na pocitech druhých

8. Co je to prenatální programování?

 

1. Jak formují Emoční rovnice naše chování?

Napsala: Lenka Černá 

Když se mě klienti ptají, jaký vliv na ně může mít jejich emoční naprogramování, ráda jej jednoduše přirovnávám k určité “životní pravdě”, které věříme. A to jak v našem vědomí, tak i v nevědomí (o své životní pravdě nevíme).

Je to náš mentální návyk, který používáme v konkrétních životních situacích a mnohdy nejsme schopni toto navyknuté chování v inklinované chvíli ovlivnit. Proč?

Vaše emoce budou vždy silnější než naše logika

Zákon emocí je nemilosrdný a úžasný zároveň. Funguje stejně jako zákon gravitace. Ona síla sice není vidět, je však neuvěřitelně silná, souhlasíte se mnou?

Gravitační zákon respektujeme a netroufneme si skočit z okna (a doufat, že zrovna dneska gravitace fungovat nebude). Zákon Emočních rovnic funguje stejně. Jen jej z neznalosti nerespektujeme.

Co to v reálu znamená?

Jednoduše to, že se můžeme snažit logicky měnit náš život, ale pokud si nezměníme naše emoční nastavení, je nám to k ničemu. 

Podívejte se na následující příklady ze života: 

  • I když dobře víme, že nemáme jíst večer, uspokojujeme naše emoční bolíska pojídáním čokolády u romantické komedie.
  • I když logicky víme, že je dobré mít k sobě určitého partnera, neustále si do života přitahujeme stále ten samý, nevhodný, typ partnerů.
  • I když logicky víme, že bychom měli šestřit, utrácíme za nesmyslné věci (emočně si kompenzujeme neúspěch)
  • I když dobře víme, že nás práce nebaví, neumíme se emočně odpoutat od jistoty a jít do nových zážitků

Pamatujte si tedy, že pokud chcete změnit váš život, musíte změnit vaše primární emoční naprogramování.  

Jak tedy Emoční rovnice formují naše chování? 

Prvním projevem našich Emočních rovnic je tedy jejich formování našeho chování. Co to v reálu znamená? Jednoduše v sobě máme ukryté podvědomé šablony jednání, které se spouští na základě situace, kterou prožíváme.

Pro jasnou představu je zde ukázka z mé praxe: 

Renata trpěla chronickou žárlivostí na svého partnera. Přišla za mnou na schůzku nešťastná, protože věděla, že jí její chování vztah ničí, nemohla si ale pomoci. Přitom k žárlení neměla žádný důvod a za celou dobu vztahu nenašla jediný důkaz ani náznak, že by jí byl partner nevěrný. Logicky věděla, že k žárlivosti nemá důvod, avšak jednou za čas doma nesmyslně vybouchla a udělala partnerovi scénu. Když spolu šli do společnosti, měla tendenci jej sledovat a být v komunikaci s jeho kamarádkami nepříjemná. 

Když jsme analyzovaly důvody její žárlivosti, zjistily jsme následující: 

  • její otec byl celý život nevěrný a matka o jeho nevěře otevřeně mluvila před dětmi 
  • Renata od otce nedostávala žádnou lásku ani pozornost (nebyl často doma)
  • její první partner jí byl nevěrný, což zjistila až po jejich rozchodu od společných kamarádů 

Na základě vysoce emočních prožitků jí vznikly následující Emoční rovnice: 

Muži jsou nevěrní. 

Nevěra je ve vztahu normální. 

Chlapovi nemohu věřit. 

Chlap mě zradil. 

Od otce jsem neměla lásku. 

Lásky mám nedostatek. 

Partner mě stejně jednou opustí. 

Od otce nemám žádnou pozornost.

Uvedené Emoční rovnice Renatě formovaly její chování, i když logicky věděla, že jí partner nevěrný není. Výše uvedené “životní pravdy” jí vedly do nepříjemné emoční formy chování, kterou nebyla schopna ovládnout. Díky tomu oslabovala pohodu a důvěru ve vztahu.

Emoční rovnice jsou tedy určitým emočním manuálem vašeho mozku, který své programy spouští na základě situací, které prožíváte a životních okamžiků, ve kterých se nacházíte. 

 

Nezapomeňte, že veškeré emoce, které prožíváte s otcem či matkou, se přepisují do vašich partnerských vztahů!

 

 

2.Emoční rovnice a žárlivost

Napsala: Marta Němečková, PURE CLINIC Brno

Jak budeme v dospělosti žít a jak se budeme cítit, je ovlivněno až z 80% naším dětstvím. Posměch a nepřijetí vrstevníky nám dokáží vytvořit programy, které se projevují i o mnoho let později. Děti, trpící posměšky a vyčleněním z kolektivu si v dospělosti neváží sami sebe, pokládají se za méněcenné, nehodnotné, dospívají v osamělé a uzavřené jedince, nedůvěřují druhým. Vztahy a partnerský život jsou pro ně náročné, vyčerpávající a někdy až nemožné záležitosti. Cítí se v dospělosti prakticky stejně jako v dětství, i když se jim už okolí nesměje.

Pokud jste byli terčem posměchu a nepřijetí, můžete mít tyto emoční rovnice:

Nemám pro nikoho hodnotu

Tato rovnice zrcadlí vaši představu minimální sebehodnoty a ukazuje na nízké sebevědomí a nízkou sebedůvěru. Je důsledkem odmítání kamarádství v dětství, kdy jste pociťovali, že vrstevníci si vás neváží, necení, nechtějí vás přizvat do party, mnohdy se s vámi ani bavit. S touto rovnicí je pro vás velmi těžké si najít partnera i přátele, protože nevíte, co byste jim mohli nabídnout, pro co by vás mohli mít rádi, pro co by s vámi mohli chtít být.

Nikomu nechybím

Pokud je ta to rovnice pro vás pravdou, máte pocit, že vás na světě nikdo nepotřebuje, jste tu navíc. Býváte to vy, kteří musíte iniciovat jakákoliv setkání a kontakt s lidmi, druhým vaše přítomnost nechybí a netouží po ní. Trápí Vás pocit absolutní nedůležitosti a absence smyslu vaší existence.

Druhé svými řečmi obtěžuji

Pokud se vám v životě zrcadlí tato skutečnost, je pro vás těžké si s druhými povídat jen tak. Máte často pocit, že vaše názory a zážitky nikoho nezajímají, nejsou důležité a dokonce ostatní otravují. Můžete cítit, že okolí svými řečmi zdržujete, a když už vás někdo poslouchá, tak v tom není z jeho strany zájem, ale soucit. Nedostává se vám porozumění a pochopení.

Nejlépe je mi samotnému

Pokud je tato rovnice pro vás pravda, pak se necítíte příliš dobře ve společnosti lidí a sami druhé nevyhledáváte. Raději pracujete bez nutnosti s někým dalším komunikovat. Jakýkoliv, i partnerský vztah je pro vás patrně nelehkým úkolem a nepřirozeně náročnou situací, ve které vydáváte mnoho sil. Můžete mít také obavy, že říkáte věci špatným způsobem, v nevhodnou dobu, že se ztrapníte. V bezpečí samoty jste sami sebou, nacházíte odpočinek, uvolnění, klid a úlevu.

Cítíte, že máte podobné nastavení a tyto rovnice s vámi rezonují? Rádi vám je pomůžeme odstranit.

 

3. Emoční rovnice a komunikace

Diskutovat, vyslechnout, zvážit názor druhého a umět se dohodnout, to je základem každého mezilidského vztahu. Ale někdy to není jen tak. I v tom, jak komunikujeme a jaké máme v tomto směru zažité návyky, nás výrazně ovlivnili naši rodiče a další primární autority, s nimiž jsme vyrůstali.

 

Napsala: Marta Němečková, kouč a mentor

Ruku v ruce s pojmenováváním věcí a skládáním prvních vět, jsme se naučili i způsoby, které používali v komunikaci naši rodiče. V dospělosti nám potom v určitých situacích už jen mozek předkládá k využití programy, které jsme pochytili v dětství a my je následujeme. Tak se nám stává, že ve svých rodinách i ve svém okolí vidíme to, co jsme zažívali jako malí. I přesto, že bychom chtěli mít věci jinak a víme, co se nám nelíbí.

Následující emoční rovnice mohou výrazně ovlivnit kvalitu vaší komunikace i vztahů:

Místo diskuze se hádám

S touto emoční rovnicí se vaše komunikace mění v útok a rozmluva se tak zvrhává v boj, ve kterém se druhá strana většinou brání. Řešení čehokoliv je v nedohlednu, protože hlavním zájmem není domluva, ale obhájení svých pozic a názorů. Hádka vás vyčerpává a zároveň vyvolává další negativní myšlenky a postoje, které je potřeba následně řešit.

Předem rozhoduji i za ostatní, jak věci budou

Pokud se řídíte tímto pravidlem, diskuze s vámi má pro druhou stranu předem daný výsledek a vám prakticky nezáleží na tom, co nového se při komunikaci dozvíte. Nezáleží vám ani na pocitech či názorech ostatních, protože vy už víte, že neuhnete z ničeho, čeho jste se rozhodli dosáhnout. Druhý tak získává pocit bezmoci a beznaděje, protože vnímá, že jeho názory nezvažujete, ani mnohdy nechcete slyšet.

Potřebuji si prosadit svou pravdu

Tento program vám uzavírá cestu k porozumění a oboustranně příjemné dohodě. Ostatní mohou vnímat, že vám na jejich pocitech vůbec nezáleží, protože pro vás je přípustná jedině vaše pravda.  Ti, kteří s vámi diskutují, získávají dojem méněcennosti a často další komunikaci vzdávají, protože ať říkají, co říkají, je to vlastně jedno. Patrně se stanete v takovémto rozhovoru vítězi, ale jakou má toto vítězství cenu?

Nesouhlasí-li se mnou ostatní, nastoluji „tichou domácnost“

Naplňováním této rovnice dokážete trestat druhé za jejich nesouhlas. Odmítáte tak možnost se dohodnout, protože to bez komunikace není možné. Trápíte sebe i ostatní tichým přemýšlením a utváříte si dedukce, které se později ukážou mnohdy jako zavádějící a ničím nepodložené. Diskuzí by se mohly rychle vysvětlit.

 

4. Emoční rovnice a samota

Napsala: Hana Wolf

Spoustu lidí trápí nedobrovolná samota, kdy si vztah sice ze srdce přejí, ale z nějakého důvodu nepřichází. Když už se nějaký partner či partnerka v jejich životě objeví, vztah se vždy dostane jen do určité úrovně a poté prostě vyšumí. Proč to tak je? Lidé, kteří jsou dlouhodobě sami, mají v hlavách například tyto Emoční rovnice:

Lásku si nezasloužím

Tato Emoční rovnice ovlivní vaše chování tak, že o sobě budete pochybovat vždy, když se dostane do vaší blízkosti potenciální partner či partnerka. Vaše vlastní pochyby pak vedou k tomu, že nejste schopna či schopen se vztahu plně otevřít a ve své podstatě už tak předem odsoudíte vztah k zániku. Po čase se vám tak skutečně potvrdí, že si lásku nezasloužíte, protože vztah skončí pravděpodobně ze strany vašeho protějšku. U vás to vede velkému emočnímu zatvrzení, protože se vám neustále potvrzuje, že láska není pro vás. Trápí vás tedy pocity smutku, beznaděje, bolesti a lítosti.

Partner/partnerka může mít někoho jiného

Jestliže je pro vás výše zmíněná Emoční rovnice pravdivá, znamená to, že vás bude ovládat strach kdykoli se vašem životě někdo objeví. Nebudete si věřit a neustále vás bude trápit pocit, že jakmile vám partner či partnerka neodpoví na vaši smsku či nezvedá telefon, může být s někým jiným. Navíc se začnete automaticky srovnávat s okolím, kdy na sobě budete hledat chyby a to, co je špatného, což vám na sebevědomí rozhodně nepřidá. Nejčastější emoce způsobené touto rovnicí jsou strach, pochybnost, vztek, lhostejnost.

Z lásky mám strach

U svých klientů z programu „Ukončete samotu a uvolněte váš vztahový potenciál“ objevíme tuto Emoční rovnici hned při první nebo druhé schůzce. Je to z velké části odpověď na to, proč nejsou schopni vpustit lásku a tudíž i partnera do svého života. Tato Emoční rovnice totiž znamená, že vztahy, ve kterých se nacházíte, budou vždy povrchní a nikdy se partnerovi nebo partnerce plně neotevřete. Budete se bát, že vám ublíží nevěrou nebo vás opustí, což se vám bohužel také potvrdí. Váš mozek je totiž ovládán pocity strachu, nedůvěry, smutku a bolesti namísto pocitů lásky, radosti, štěstí a sdílení, které bychom měli mít s partnerstvím a láskou ideálně spojeny.

 

5.  Emoční rovnice a vaše finanční situace

Napsala: Mgr. Kateřina Matláková

Ze své praxe vím, že téměř každý druhý klient řeší otázku financí a jen málokdo je v otázce peněz opravdu spokojený. To, jestli ve svém životě máme, či nemáme dostatek financí, je nastaveno právě tím, jaký jsme k penězům zaujali vztah. Jestli je považujeme za něco, co je špinavé a ničí charakter, co kazí mezilidské vztahy apod., nebo naopak máte pocit, že peníze jsou všude kolem a stačí se pro ně jen sehnout.

 

Pokud patříte do první kategorie, doporučuji si nejprve sednout a sepsat si na papír, co jste doma od rodičů, babiček i tetiček o penězích slyšeli. Mnohdy nás právě tyto zdánlivě nevinné věty příbuzných zásadně ovlivnily. Hádali se vaši rodiče o peníze a nikdy jste jich doma neměli dost? 

Následující emoční nastavení jsou schopná způsobit právě to, že se ve svém životě potýkáte s osobní finanční krizí, nebo máte pocit, že peněz je ve vašem životě prostě málo:

Peníze jsou špinavé.

Peníze kazí charakter.

V rodině jsme peníze nikdy neměli. 

Peněz není nikdy dost.

Po rozvodu jsme s mámou přišli o životní standard.

A jak nás tyto rovnice v životě formují?

Peníze jsou špinavé

S touto emoční rovnicí rozhodně nemáte k penězům kladný vztah. Ba naopak, pokud si nechcete ušpinit ruce, peníze i příležitosti se vám budou obloukem vyhýbat. Chudoba vám možná připadá jako ctnost, ale jak píše Zdenka Jordánová ve své knize, je to spíše nemoc. S uvedenou emoční rovnicí se vám vybaví při myšlence na peníze negativní emoce, které se vám budou v životě potvrzovat, dokud emoční nastavení neodstraníte.

Peníze kazí charakter

Ani takové nastavení nesvědčí o kladném vztahu k penězům. Ba naopak, s takovým emočním prográmkem v sobě máte strach z toho, že spolu se získáním financí byste přišli o duši. Troufnu si říct, že většina lidí si nepřeje mít zkažený charakter (ať už vědomě, či nevědomě). Tato rovnice vám stejně jako předchozí zanáší kanál, kterým k vám mohou peníze proudit. 

V rodině jsme peníze nikdy neměli 

Jestliže jste zažili spíše chudé dětství, a tato chudoba vám způsobovala emoce strachu, zlosti či smutku, pravděpodobně se dnes nacházíte v podobné situaci. Máte ohledně financí stejný pocit, jaký jste zažívali, když jste byli malí. Rovnice může formovat vaše myšlenky tak, že nemít peníze je vlastně standardní stav a že je nikdy mít nebudete. Takové smíření vás pak v chudobě udržuje.

Peněz není nikdy dost

Tato rovnice způsobuje pocit nedostatku i tehdy, máte-li poměrně tučné konto. Rovnice nemusí nutně přivést chudobu, ale spíš pocit, že s obnosem svých peněz nebudete nikdy spokojeni. Takový pocit nedostatku je ubíjející a mnohdy vás nesmyslně žene za větším a větším výdělkem.

Po rozvodu jsme s mámou přišli o životní standard

Tato rovnice pochází z příběhu jedné mé klientky, jejíž rodiče se v jejích devíti letech rozvedli. Žila sama s matkou a díky odchodu otce přišly obě o svůj životní standard. Klientka měla na svého otce vztek a vnímala situaci nespravedlivě. V životě se jí pak tato rovnice potvrdila tehdy, když se i ona sama rozvedla a přišla ve vyrovnání o značnou část peněz. Zároveň ve svém podnikání udělala podnikatelskou chybu, díky níž přišla o velké množství peněz. Emoce strachu z dětství byla natolik silná, že zformovala její chování, díky němuž se ocitla v podobných situacích z dětství. Přišla o životní standard a pociťovala opět vztek a nespravedlnost.

Ve Škole pro ženy zastáváme názor, že peníze jsou všude kolem nás, stačí se na ně jen naladit. Pomocí metody Emočních rovnic tak můžete očistit výchovou zanesený kanál, aby k vám hojnost a dobrý pocit z ní mohly proudit :-6.  )

 

 

6.  Emoční rovnice a závislost na pocitech druhých

Napsala: Marta Němečková, kouč a mentor

Potřebujete, aby s vámi bylo dobře především ostatním, a vaše vnitřní spokojenost je až na druhém místě? Záleží vám velmi na tom, co si o vás myslí okolí? Je míra vaší spokojenosti a štěstí úměrná míře spokojenosti druhých? 

Patrně už také máte zkušenost, že okolí může snadno vaši pohodu ohrozit. Ta je na něm totiž v tomto případě přímo závislá. Nejspíše své chování často přizpůsobujete touze plnit druhým jejich přání, vycházet vstříc jejich potřebám a mít to u nich tzv. dobré. Spoustu času trávíte ve snaze ovlivnit věci kolem sebe, za něž cítíte odpovědnost a jež určují kvalitu vašeho života. Do okolního světa investujete spoustu energie a zapomínáte, že dlouhodobý a opravdový pocit spokojenosti může vzejít jen z vás samotných. Z uvědomění si vlastní hodnoty, vlastní jedinečnosti, osobitosti, autentičnosti, ze zdravé sebelásky. Opravdový pocit štěstí vychází z pochopení, že nemohu ovlivňovat vnější svět, ale jen ten svůj vnitřní.

Pokud se cítíte, že sami pro sebe nejste tím nejdůležitějším člověkem, nejlepším kamarádem a nejste u sebe na prvním místě mezi těmi, na kterých vám záleží a které máte rádi, můžete mít tyto emoční rovnice:

Je důležité, jak mě vnímají ostatní

Je-li pro vás pravdivá tato rovnice, děláte patrně vše pro to, aby vás okolí mělo rádo. Přemýšlíte o tom, čím druhé můžete potěšit a čím byste se jim mohli zavděčit, jak jim vyjít vstříc. Přizpůsobujete svoje chování lidem, se kterými právě jste a vlastně nikdy nejste sami sebou. Máte pocit, že jako takoví byste v jejich očích neobstáli nebo nebyli dost dobří. Vymýšlíte a realizujete možnosti, jak názory druhých ovlivnit ve svůj prospěch.

Spokojenost blízkých leží na mě

Je-li vám blízký tento vzorec, pak nesete odpovědnost za to, jak se druzí cítí ve vaší blízkosti, a domníváte se, že bez vašeho přičinění by se jim vedlo hůř. Proto se snažíte jejich pocity svým chováním kladně ovlivnit. Může to ale často být i v rozporu s vašimi vlastními osobními touhami a názory, které pro vás nejsou až tak důležité a potlačujete je. Zkuste se zamyslet nad tím, jestli je vůbec možné opravdovou spokojenost dát nebo pro jiné vytvořit? Zda je možné, aby spokojenost přicházela zvenčí a nevycházela zevnitř každého jedince? A jak jste spokojeni vy, když nejednáte v souladu se sebou?  

Jsem příčinou neštěstí druhého

Tato skutečnost vám do života přinesla už nejspíše hodně smutku a beznaděje. Máte pocit, že druhým už jen svou existencí ubližujete, jste příčinou jejich neúspěchů a trápení, šlapete jim po štěstí. S touto rovnicí máte pocit viny a odpovědnosti za neutěšenou situaci ostatních. Vnímáte, že skoro za nic nestojíte a vaše sebehodnota je tak velmi nízká.

Pro druhé bych se rozdal

Pokud je pro vás toto tvrzení pravdivé, pak je vaším životním posláním uspokojit především potřeby a přání druhých. Svoji hodnotu měříte mírou práce, kterou vykonáte pro ostatní. Smyslem vašeho života je pomoc druhým a možná si i myslíte si, že bez snahy dávat hlavně ostatním, by vás nikdo neměl rád. Mít rád sám sebe a dělat radost sám sobě, ale ne prostřednictvím práce pro druhé, je pro vás sobecké.

 

7.  Emoční rovnice a závislost na pocitech druhých

Napsala: Marta Němečková, kouč a mentor

Potřebujete, aby s vámi bylo dobře především ostatním, a vaše vnitřní spokojenost je až na druhém místě? Záleží vám velmi na tom, co si o vás myslí okolí? Je míra vaší spokojenosti a štěstí úměrná míře spokojenosti druhých? 

Patrně už také máte zkušenost, že okolí může snadno vaši pohodu ohrozit. Ta je na něm totiž v tomto případě přímo závislá. Nejspíše své chování často přizpůsobujete touze plnit druhým jejich přání, vycházet vstříc jejich potřebám a mít to u nich tzv. dobré. Spoustu času trávíte ve snaze ovlivnit věci kolem sebe, za něž cítíte odpovědnost a jež určují kvalitu vašeho života. Do okolního světa investujete spoustu energie a zapomínáte, že dlouhodobý a opravdový pocit spokojenosti může vzejít jen z vás samotných. Z uvědomění si vlastní hodnoty, vlastní jedinečnosti, osobitosti, autentičnosti, ze zdravé sebelásky. Opravdový pocit štěstí vychází z pochopení, že nemohu ovlivňovat vnější svět, ale jen ten svůj vnitřní.

Pokud se cítíte, že sami pro sebe nejste tím nejdůležitějším člověkem, nejlepším kamarádem a nejste u sebe na prvním místě mezi těmi, na kterých vám záleží a které máte rádi, můžete mít tyto emoční rovnice:

Je důležité, jak mě vnímají ostatní

Je-li pro vás pravdivá tato rovnice, děláte patrně vše pro to, aby vás okolí mělo rádo. Přemýšlíte o tom, čím druhé můžete potěšit a čím byste se jim mohli zavděčit, jak jim vyjít vstříc. Přizpůsobujete svoje chování lidem, se kterými právě jste a vlastně nikdy nejste sami sebou. Máte pocit, že jako takoví byste v jejich očích neobstáli nebo nebyli dost dobří. Vymýšlíte a realizujete možnosti, jak názory druhých ovlivnit ve svůj prospěch.

Spokojenost blízkých leží na mě

Je-li vám blízký tento vzorec, pak nesete odpovědnost za to, jak se druzí cítí ve vaší blízkosti, a domníváte se, že bez vašeho přičinění by se jim vedlo hůř. Proto se snažíte jejich pocity svým chováním kladně ovlivnit. Může to ale často být i v rozporu s vašimi vlastními osobními touhami a názory, které pro vás nejsou až tak důležité a potlačujete je. Zkuste se zamyslet nad tím, jestli je vůbec možné opravdovou spokojenost dát nebo pro jiné vytvořit? Zda je možné, aby spokojenost přicházela zvenčí a nevycházela zevnitř každého jedince? A jak jste spokojeni vy, když nejednáte v souladu se sebou?  

Jsem příčinou neštěstí druhého

Tato skutečnost vám do života přinesla už nejspíše hodně smutku a beznaděje. Máte pocit, že druhým už jen svou existencí ubližujete, jste příčinou jejich neúspěchů a trápení, šlapete jim po štěstí. S touto rovnicí máte pocit viny a odpovědnosti za neutěšenou situaci ostatních. Vnímáte, že skoro za nic nestojíte a vaše sebehodnota je tak velmi nízká.

Pro druhé bych se rozdal

Pokud je pro vás toto tvrzení pravdivé, pak je vaším životním posláním uspokojit především potřeby a přání druhých. Svoji hodnotu měříte mírou práce, kterou vykonáte pro ostatní. Smyslem vašeho života je pomoc druhým a možná si i myslíte si, že bez snahy dávat hlavně ostatním, by vás nikdo neměl rád. Mít rád sám sebe a dělat radost sám sobě, ale ne prostřednictvím práce pro druhé, je pro vás sobecké. 

Pokud cítíte, že tyto programy jsou vám blízké, vyberte si svého certifikovaného kouče, který vám je pomůže odstranit. Zbavit se přímé závislosti na pocitech a mínění druhých je velkým krokem k nalezení své vnitřní hodnoty a získání pocitu naplněnosti a spokojenosti bez vlivu okolí.

 

 

8. Co je to prenatální programování?

Zásadní vzorce do života získáváme samozřejmě během výchovy. Rodiče jsou pro nás primární autoritou a to, jak se chovají, pak promítáme do svého jednání a často do svých vztahů. Nejzásadnější a tzv. kořenové vzorce však získáváme již v prenatálním období.

Napsala: Mgr. Kateřina Matláková, kouč a mentor

 

Miminko v lůně matky pociťuje veškeré emoce, které pociťuje jeho matka. Často pak platí, že klidná maminka má veselé a spokojené miminko. Naopak maminka, která byla během těhotenství hodně nevrlá až vzteklá, si po porodu užije se stejně nevrlým, často plačícím potomkem. Pojďme se podívat na příklady, které mohou dítě a jeho vývoj ovlivnit zásadním způsobem.

Úvaha o potratu

Představte si, že jste v matčině bříšku a cítíte její myšlenky a prožíváte to, co ona. V tuto chvíli maminka dítě nechce. Vůbec se jí to nehodí, ať už z jakýchkoliv důvodů. Je zoufalá a uvažuje o potratu. Jako miminko jste také zoufalí a nevíte, co s vámi bude. Vždyť se tu rozhoduje, jestli budete, či nebudete žít! Jako miminko se snažíte maminku povzbudit a věnujete veškerou svou energii i živiny, abyste ji podpořili k rozhodnutí ponechat život. Miminko se během celé rozhodovací peripetie emočně programuje a prográmky jej pak provází celým životem. Takový jedinec má pak pocit, že neustále v životě s něčím bojuje, a někdy má dokonce pocity viny, že vůbec žije. Nejčastější vzorce jsou:

O život musím bojovat.

Jsem tu navíc.

Partner/blízký mě odmítá.

Nemocná maminka

Jestliže je během těhotenství maminčino tělo sužováno nějakou vážnější nemocí, plod se může narodit zcela zdravý, ale jeho mozek je již emočně naprogramován směrem k nemoci. Miminku se emočně zakóduje strach z nemoci sebe i blízkého, rovněž se mu zakóduje informace, že nemoc je vlastně součástí života. Podle druhu nemoci může miminko nabýt strach z toho, že by mohly dojít živiny, díky čemuž si bude dělat záměrně zásoby. Takové emoční vzorce pak dávají prvopočátek hypochondrii, obezitě, častým a opakujícím se nemocem nebo přehnané péči o sebe a blízké. Jedná se například o tyto programy:

Nemoc je součástí života.

Živiny mohou dojít.

Mohl bych být nemocný. / Blízký by mohl být nemocný.

Těžký porod

Porod je pro miminko jistá zkouška. Aby mohlo ukončit jednu etapu v lůně matky, musí překonat překážku přechodu do nového života. Císařské porody tuto zkoušku znemožňují, což programuje jedince k tomu, jak zvládá, potažmo nezvládá své životní lekce. Pokud je přirozený porod opravdu těžký a maminka trpí velkými bolestmi, miminku se zakódují pocity viny. Myslí si, že je strůjcem maminčiny bolesti a že život je bolestný. Mají často pocit, že na štěstí nemají právo, a snaží se lidem kolem sebe bolest vynahradit a sami sebe staví na poslední místo. Nejčastěji se pak ve své praxi setkávám s těmito programy:

Za bolest druhého mohu já.

Život je bolestný.

Nezasloužím si být šťastný. / Mé štěstí je až na posledním místě.

Co s tím?

Aby se vám v životě emoční programy přestaly opakovat, je nezbytné je vymazat a nahradit takovými, které vás činí spokojenými. Pomoci vám v tom může specializovaný kouč, který s emočním programováním pracuje, případně je možné využít i jiné techniky k tomu určené (regresní terapie apod.). Jestliže jste nastávající maminka a vaše těhotenství či porod je možné zařadit do jedné z kategorií, s miminkem si povídejte. I když nerozumí vaší řeči, vnímá vaše emoce. Vysvětlete mu, že je vše v pořádku a že je milované. Bezpodmínečná láska je schopná spoustu emočního balastu vyléčit!

 

 

 

Pro přehlednější úpravu sekce lze obsah rozdělit do textových "bloků". Bloky lze libovolně vytvářet, přesouvat a mazat. Jejich úpravu zahájíte dvojitým poklepáním tlačítkem myši. Textový editor se vždy spustí pouze pro vybraný blok. Jak editor pracuje, naleznete ve videoukázce.

Základní tipy:

  • Používejte často nové bloky.
  • ENTER = nový odstavec.
  • SHIFT+ENTER = nový řádek.
  • Obrázek je nejprve třeba nahrát na server přes Vložit obrázek a Správce souborů.
  • Obsah z Wordu vždy přenášejte přes Vložit z Wordu.
  • NEpoužívejte mezerník pro zarovnávání objektů.
Listování umožňuje dynamicky zobrazovat a skrývat obsahy vybraných bloků:
  • Stiskněte tlačítko listování.
  • U bloků, které mají být skryty, vyplňte nově zobrazené textové pole.
  • Všechny bloky s vyplněným listováním budou na stránkách skryty kromě prvního v pořadí.
  • Tlačítko přidat odkazy vytvoří nový blok se zástupcem, který bude na stránkách nahrazen odkazy. Tyto odkazy budou shodné s vyplněnými nadpisy u listování a budou přepínat příslušné bloky.
  • Ze všech bloků, které mají vyplněné listování, bude zobrazen vždy pouze jeden. Bloky, které nemají vyplněné listování vůbec, budou zobrazeny vždy.
  • Pokud chcete skrývat i první blok listování, vytvořte na jeho místo nový prázdný blok a použijte pro jeho nadpis výraz: %empty%
  • Chcete-li při přepnutí bloku rolovat okno na horní část bloku, přidejte za text bloku výraz: %top% (např.: Dovolená%top%)
TOPlist