Tvorba webových stránek a eShopůZaložit webové stránkyZaložit e-shop
 

Z D R A V Í  a  R A D O S T

JAK VYTVOŘIT VZTAH‚JAKÝ CHCETE?

 

5. Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu

4. Třicet šest otázek vedoucích k lásce

3. Největší ženské chyby ve vztazích

2. Jak vytvořit vztah, jaký chcete

1. Vědecky prověřený způsob zachování vztahu

 

25 komplimentů, které ženy rády slyší

Chválu má rád každý. Pokud chcete, aby vám to ve vztahu dobře klapalo, zahrňte ženu komplimenty. Přinášíme vám přehled lichotek, kterými partnerku určitě okouzlíte. Vyzkoušejte to!

1. "Díky tobě vím, proč žít."

2. "Držíš mě nohama na zemi a dodáváš mi sílu, když nevím, kudy kam."

3. "Každé ráno, když se probudím, si vážím toho, že vedle mě ležíš."

4. "S tebou nemusím hodiny nic dělat. Jsem s tebou rád jen tak."

5. "Jsi můj přístav."

6. "Když za tebou zaklapnou dveře, začíná se mi po tobě stýskat."

7. "Bez tebe nechci prožít ani jeden den."

8. "Do té doby než jsem tě potkal, jsem nechtěl partnerství, ve kterém bych se nudil. Jsem rád, že tě mám."

9. "Toužím po tobě!"

10. "Předtím než jsem tě potkal, nevěřil jsem ve spřízněnost duší."

11. "Když jsem tě poprvé uviděl, věděl jsem, že ty budeš žena, která si mě ochočí."

12. "Někdy se budím v noci, abych tě viděl, jak spíš. Je to hezký pocit vědět, že vedle mě ležíš."

13. "Jsi můj poklad, kterého se nikdy nevzdám."

14. "Pro mě je důležitější naše láska než kariéra. Jsi u mě na prvním místě."

15. "Kdybych mohl, snesl bych ti modré z nebe."

16. "Ty jsi důvod, proč ráno vstávám."

17. "Miluju naše děti, protože je v nich kousek tebe."

18. "Dala jsi mému životu smysl."

19. "Ty jsi žena, po kterém jsem vždycky toužil."

20. "Od té doby, co jsi se mnou, se ze mě stal lepší člověk."

21. "Bez tebe cítím prázdnotu. Jsem jakoby neúplný."

22. "Jsem pyšný na to, že můžu být po tvém boku."

23. "Každý den, který strávím bez tebe, je úplně ztracený."

24. "Díky tobě jsem nejšťastnější muž na světě."

25. "Jsem vděčný, že jsem tě našel."

Bonusová a zaručeně fungující lichotka:

"Miluju tě."

 

5. Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu

13.07.2012    autor: Eva Marvánová
Častokrát v našich vztazích zažíváme mnoho bolesti. Někdy je to téměř neúnosné. Chybí nám naděje. Nebo ji ztrácíme. Klademe si otázky: „Má náš vztah ještě smysl? Změní se ten druhý? Budeme schopni spolu ještě vycházet?“ Leckdy neznáme odpovědi. Víme to, že s tím druhým chceme být, ale nevíme, jak to udělat a nezbláznit se. Možná to není tak zlé, ale i tak nám někdy z partnera jde hlava kolem. Pojďme se podívat na jinou perspektivu, takovou, jakou nás neučili. Takovou, kde romantická řešení nefungují (což se v běžném životě děje až příliš často), ale fungují jiné a mnohem hlubší principy. Potom v druhém přestaneme vidět nepřítele nebo toho, „kdo to má špatně“. Pochopíme, že pohled: „Musím ho/ji změnit a když to nepůjde, musím odejít nebo se přizpůsobit něčemu, co nechci a co mi nesvědčí.“, může mít i jinou perspektivu a možná není vůbec nutný. A i přesto, že tento pohled opustíme a nebudeme druhého měnit, mohou se dít zázraky.

 

Pojďme získat naději, že i když jsou naši partneři, jací jsou, pohledem do sebe a pochopením hlubších příčin a souvislostí můžeme měnit náš vztah k větší harmonii a vyšší kvalitě.

 

Nezahazujme naše partnerství, i když možná vypadá složitě a neřešitelně. Pojďme se nejdříve podívat a pochopit, co nám chtějí konflikty říci. A potom uvidět, jak můžeme tyto problémy využít a díky jejich hlubšímu pochopení znovu prohloubit a rozproudit lásku, porozumění a harmonii.

 

 

Pokud toho však chceme dosáhnout, musíme pochopit důležitý princip a to, že:

 

KAŽDÝ Z PARTNERŮ NESE A VYJADŘUJE PŮLKU JEDNOHO CELISTVÉHO PROBLÉMU.

 

Dokud nepřijmeme a nepochopíme tento princip, nemáme šanci s problémem skutečně hnout. Oba dva partneři mají tentýž problém, z něhož každý se identifikuje pouze s jeho jednou polovinou.

 

Následující příklad, na němž chci demonstrovat tento princip, mohl prožít každý z nás.

Jeden partner je závislejší a potřebuje s tím druhým trávit hodně času. Je nespokojený, když to tak není. Druhý partner, který však chce více volnosti, se cítí omezený, a čím více jsou na něho kladeny požadavky na častější přítomnost, tím více chce být sám nebo chce mít svůj prostor. Čím více chce však mít svůj prostor, o to více na něm závislejší partner lpí. A je to takový zamotaný kruh, který se opakuje pořád dokola. Čím více jeden partner dělá to svoje, a chce to svoje, tím více druhý partner také dělá a chce to svoje. A problém se hrotí a hrotí. Partneři se vzájemně obviňují, jak to ten druhý má špatně a oběma je jen hůř.

 

Tato situace nakonec dopadne několika způsoby:

První varianta je ta, že závislého partnera už ta situace tak strašně bolí, že se sice nerozejde, ale vnitřně se od partnera odtrhne a sám se stane nezávislým. Sice už ho nezraňuje jeho potřebnost, od které se odřezal (dobře čtete, nepíšu zde, kterou si vyřešil, ale od které se odřezal), ale začnou se tak s partnerem od sebe vzájemně vzdalovat. Ve vztahu přestane proudit energie a vztah umře. Partner, který se odřezal, přestože ze vztahu neodejde, může vyplnit prázdné místo v sobě například milencem či milenkou nebo nějakým koníčkem, zanícením do práce atd.

 

Další možnost vývoje je ta, že si partneři jen prohodí role. Ten původně závislý se rozhodne pro nezávislost, protože už nemůže vydržet bolest z toho, jak pro něj partner není k dispozici. Začne dělat, co chce, stane se tím nezávislým a jeho partner jakoby zázrakem najednou začne žárlit a stane se potřebnějším a závislým. Tím se však problém nevyřeší. Jen se prohodí role.

 

Mimochodem mnoho terapeutů posiluje partnerské problémy a nevědomě podporují rozpad vztahu tím, že místo toho, aby poukázali na hlubší problém ve vztahu a pomohli ho klientovi vyřešit, tak ho pouze povzbudí v tom, aby skočil do druhé poloviny problému. Například ze závislosti do nezávislosti.

 

Třetí varianta je, že se partneři rozejdou, protože už nevydrží tlak, který na sebe vzájemně kladou svými neslučitelnými požadavky. V dalších vztazích hrají ty samé role (závislý bude zase závislým a nezávislý zase nezávislým). A přestože si už oba řekli, že jejich další vztahy budou jiné, jakoby divnou náhodou „závislák“ zase potká někoho, kdo bude utíkat pryč a „nezávislák“ někoho, kdo se na něj nalepí.

 

Pokud závislý partner odchází ze vztahu s tím, že on už nikdy závislý nebude, taky se mu může stát, že v jeho dalším vztahu bude hrát roli nezávislého a jeho další partner bude na něm závislý.

 

A úplně nejvyhrocenější situace je ta, že po rozpadu vztahu už bude některý z partnerů tak vystresovaný schématem, které se mu neustále opakuje, že i když bude říkat, že chce krásný vztah, jakoby náhodou nebude moci nikoho najít. Jeho podvědomí ze strachu, že se zopakuje schéma, z něhož on neumí vyjít, ho totiž do žádného vztahu nepustí. Protože podvědomě ví, že by si mohl přitáhnout ohranou písničku na notách původní role.

 

Určitě jste sami alespoň některou z těchto situací zažili. Je to pěkná motanice, z níž není snadné vyjít, i když se vědomě moc snažíme. Rozhodujeme se pro to, co chceme. Ale jakoby nám život zase přivleče přesně to, pro co jsme se doopravdy nerozhodli.

 

Čím to je a kudy z toho ven?

Jak jsem psala již výše, problém není v tom, že jeden partner je závislý a druhý je nezávislý. Problémem je, že nechápeme, co je opravdovým problémem. Myslíme si, že každý partner má svůj vlastní problém. Partneři však nemají každý svůj vlastní problém, který je opačný, než má ten druhý.

 

Oni mají jeden společný problém, kterým je v tomto případě schéma ZÁVISLOST-NEZÁVISLOST. A každý z partnerů jen vyjadřuje půlku tohoto problému.

 

Když budeme pátrat hlouběji, tak zjistíme zajímavé souvislosti.

Zjistíme, že náš partner vyjadřuje jen půlku toho, co jsme sami kdesi v hloubi duše popřeli, a co nás už tak moc bolelo, že jsme se na to odmítli dívat. Nemusíme si to pamatovat. Většinou jsme byli hodně malé děti.

 

Například zjistíme, že závislý partner zažil v dětství nedostatek blízkosti a emocionálního porozumění. Protože je hladový a nedokrmený, vyžaduje tuto výživu nevědomky po partnerovi a cítí to jako oprávněný požadavek. Neuvědomuje si, že si z partnera dělá rodiče. Toto schéma dětského „hladu“ vytváří jeho závislost.

 

Tento člověk si podvědomě najde kompatibilního partnera, se kterým odehrává schéma „nikdy nebudu nasycen“ a toto schéma nevědomky opakuje, až do utrápení se. A jako magnet bude přitahován k partnerovi, který se ve vztahu začne projevovat nezávisle, i když to tak nemusí vypadat hned na začátku.

 

Kdybychom však měli možnost se podívat do hloubky toho, co se stalo v dětství partnerovi nezávislému, divili bychom se. On totiž pravděpodobně zažil úplně stejné schéma a úplně stejný hlad. Rozhodl se však, že tento hlad a tato bolest je tak moc velká, že už nikoho nebude potřebovat a odříznul se od svých potřeb. Hlavně nechce potřebovat nikoho jiného, jen aby znovu nezažil tu velkou bolest z toho, že je na někom závislý a jeho potřeby nejsou uspokojeny.

 

Jeho potřeba nezávislosti není totiž touha po opravdové svobodě, ale pouze útěk od závislosti, kterou zažil a vytěsnil a se kterou nechce mít nic společného. I tak v něm však zůstává nenasycené vnitřní dítě, které má hlad. Tento nezávislý partner totiž někde hluboce podvědomě ví, že je vlastně závislý a kdyby se přiblížil moc blízko, padl by do toho znovu. A to už nikdy nechce dovolit. Ale jakoby „náhodou si najde partnera, který poukazuje na tento rozměr problému". Tedy partnera, který se chová jako nenasycené a potřebné dítě.

 

Dokud partneři neodhalí, co vlastně hrají za hru, budou se vzájemně traumatizovat.

Partner, který vyjadřuje závislost, bude trpět odtahováním se druhého partnera a bude mu to připomínat jeho hlad a trauma z dětství. Partner „nezávislý“ bude traumatizován tím, že bude vidět v partnerovi svoji vlastní závislost, zranitelnost a strach, se kterou ale nechce mít nic společného a od které bude utíkat a bude partnera odhánět. Ani jeden z partnerů nebude tušit, že oba dva mají úplně stejný problém. Z něhož každý vyjadřuje jenom půlku.

 

Dalo by se snad i zjednodušeně napsat, že partner vyjadřuje za nás tu půlku problému, kterou jsme se rozhodli nevidět. Tedy závislý partner je závislý i za nezávislého partnera a naopak. Dělá nám tedy službu.

 

TO, CO NA PARTNEROVI NENÁVIDÍME, MŮŽE BÝT PŘESNĚ TO, CO KDYŽ PŘIJMEME, NÁM POMŮŽE NAJÍT SAMA SEBE A DOSÁHNOUT OPRAVDOVÉHO VNITŘNÍHO KLIDU.

Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu (2.část)

27.07.2012
Častokrát v našich vztazích zažíváme mnoho bolesti. Někdy je to téměř neúnosné. Chybí nám naděje. Nebo ji ztrácíme. Klademe si otázky: "Má náš vztah ještě smysl? Změní se ten druhý? Budeme schopni spolu ještě vycházet?" Leckdy neznáme odpovědi. Víme to, že s tím druhým chceme být, ale nevíme, jak to udělat a nezbláznit se. Možná to není tak zlé, ale i tak nám někdy z partnera jde hlava kolem. Pojďme se podívat na jinou perspektivu, takovou, jakou nás neučili. Takovou, kde romantická řešení nefungují (což se v běžném životě děje až příliš často), ale fungují jiné a mnohem hlubší principy. Potom v druhém přestaneme vidět nepřítele nebo toho "kdo to má špatně". Pochopíme, že pohled: "Musím ho/ji změnit a když to nepůjde, musím odejít nebo se přizpůsobit něčemu, co nechci a co mi nesvědčí." může mít i jinou perspektivu a možná není vůbec nutný. A i přesto, že tento pohled opustíme a nebudeme druhého měnit, mohou se dít zázraky.

 

Ve chvíli, kdy pochopíme situaci celistvě, může se nám ulevit. Protože již víme, že náš partner není nepřítel, který nám ubližuje. Je to jen spoluhráč. Doteď jsme však nevěděli, jakou hrajeme hru a jaké má tato hra pravidla.

 

Už tedy vidíme, že řešením není trvat na tom, aby se partner změnil a byl takový, jakého si ho představujeme. Víme, že čím víc to po něm budeme chtít, tím méně takový bude moci být. Naopak pochopíme, že jediným možným řešením je vystoupení z tohoto schématu. Tím můžeme pomoci i partnerovi, aby mohl přestat vyjadřovat tu půlku problému, kterou jsme my sami odmítli. A je jedno, kdo s tím začne. Může ten, komu to dojde první.

 

Tak například ten závislejší má většinou větší potřebu situaci řešit, protože je více v kontaktu se svými pocity. Když si tento partner vyřeší všechny bolesti z dětství, které patří k jeho závislosti a uzdraví si svoji nenasycenost (místo toho, aby sám sebe zmanipuloval a z bolesti si taky začal hrát na nezávislého), tak se ve vztahu uvolní. Jeho dětské "já" je nasycené a on už nemusí tak tlačit. Nezávislý partner to energeticky vycítí, a protože už tam není ten tlak, nemusí tolik utíkat. Partnerství dostává prostor pro to, aby se mohlo rozvíjet. A hlavně v partnerství přestává fungovat destruktivní schéma. To schéma může fungovat totiž jen tehdy, když ho hrají oba dva. Jakmile jeden udělá změnu, schéma je neudržitelné.

 

I když na problému pracuje pouze jeden partner, vztah se začne měnit. Ale jen tehdy, pokud si to uzdraví doopravdy. Pokud opravdu přestane být potřebný, začne dávat, dávat od srdce (a ne proto, aby bral, a proto, že je potřebný) a tím, aniž by se snažil, začne být přirozeným dárcem. Druhý partner, který je vlastně také energeticky podvyživený, to začne cítit. Cítí, že jeho partner již není ten, kdo si od něj potřeboval nabrat a sám neměl co dát, protože sám byl hladový. Vidí, že se z partnera stal někdo, kdo již něco nabízí. A aniž by si uvědomoval, proč to tak je, najednou může zůstávat blíže. Možná se začne i sám sytit. Tím, jak se to postupně bude dít, tak se časem mohou zahojit bolesti i původně nezávislého partnera a vztah se stane vyrovnanější a zdravější.

 

Tuto situaci lze samozřejmě řešit i opačně. Když si nezávislý partner přizná ten fakt, že vlastně jen utíká před vlastní závislostí, kterou v sobě popřel a partner, před kterým utíká, mu ji ukazuje vlastním příkladem, může si také tento problém vyřešit. Uzdravit zraněné vnitřní dítě. Potom se stane opravdu svobodným. Bude moci zůstat blízko, když se tak rozhodne a bude moci odejít, když se tak rozhodne. Nebude ho již stresovat závislost jeho partnera a připomínat mu jeho rány. Tyto rány už budou zhojené. Bude moci u partnera zůstat, i když je partner bolavý a potřebný. Začne taky přirozeně a bez sebeobětování dávat, aniž by bral nebo něco potřeboval (například svobodu). Tím se začne jeho závislejší partner sytit. Udělá si konečně zkušenost, že je možné, aby u něj někdo byl, když to potřebuje, aby něco dostal. Nějakou dobu to bude trvat, ale časem se zahojí i on a vztah se opět dostane do rovnováhy a může udělat další krok vpřed.

 

Zde však platí:

 

BUDE TO FUNGOVAT, AŽ SI TEN PROBLÉM SKUTEČNĚ VYŘEŠÍME U SEBE A ZAČNEME DÁVAT, ANIŽ BYCHOM POTŘEBOVALI BRÁT?

(potřeba brát si jen ukazuje na to, že jsme si to ještě nevyřešili)

 

KDYŽ TOTIŽ DÁVÁME DOOPRAVDY BEZ POTŘEBY DOSTÁVAT, DOSTÁVÁME AUTOMATICKY.

(protože jsme si svoje dětské potřeby vyřešily, nikoliv proto, že jsme je popřeli a teď se jenom obětujeme)

 

Paradoxně jakmile si to vyřešíme a přestaneme to potřebovat, život nám to většinou dá sám od sebe. Partner najednou začne dávat to, co nikdy dříve. Dokud o to budeme usilovat formou kompenzace a chtít po partnerovi to, co jsme nedostali v dětství, nejen že to nedostaneme doopravdy, ale bude se nám to ještě více vzdalovat.

 

Pokud se rozejdeme s partnerem dřív, než si toto schéma vyřešíme, ono nás neopustí změnou partnera. Přejde s námi do nového vztahu. Instinktivně si najdeme partnera, který s námi bude hrát stejnou nevědomou hru. Možná si jen prohodíme role, ale jinak nic nového.

 

Tento princip jsem zde vyjadřovala schématem ZÁVISLOST – NEZÁVISLOST, ale platí to na všem, co se v partnerství projevuje jako problém. Zkuste se chvíli nedívat na partnera jako na zločince, který Vám ubližuje, ale hledejte protiklady, které vzájemně vyjadřujete jako dvě strany jedné mince.

 

Může to být:

ZÁVISLOST - NEZÁVISLOST

MILOVNÍK DOMOVA (INTROVERT) – MILOVNÍK SPOLEČNOSTI (EXTROVERT)

POŘÁDKUMILOVNÝ – NEPOŘÁDNÍK

CHOLERISMUS – FLEGMATISMUS

LHÁŘ – PRAVDOMLUVNÝ

VĚRNÝ – NEVĚRNÝ

PŘECITLIVĚLÝ – NECITLIVÝ

PRACOVITÝ – LENIVÝ

VELKÁ CHUŤ NA SEX – MALÁ CHUŤ NA SEX

ŽÁRLIVÝ – NEŽÁRLIVÝ

PESIMISTA - OPTIMISTA

a mnoho dalšího

 

Prostě jakékoliv opaky a protiklady.

 

PROBLÉMEM NEJSOU JEDNOTLIVÉ VNĚJŠÍ PROJEVY, ALE HLUBŠÍ SCHÉMA, KTERÉ PROTIKLADY SPOJUJE A JE STEJNÉ U OBOU PARTNERŮ.

 

PS: V partnerském trojúhelníku mají stejné schéma všichni 3, jen z něj každý vyjadřuje jinou část.

 

Častokrát se to stane tehdy, když ani jeden z partnerů si schéma není schopen vyřešit, tak přijde někdo další, aby poukázal na to, čemu se partneři vyhýbají. Ten, kdo do vztahu vstoupí, se zase většinou vyhýbá tomu, co partneři vyjadřují navenek a nechce vidět on sám.

 

Přeji Vám, abyste se po přečtení tohoto článku dokázali na Váš vztah dívat nově. A místo bojů o to, kdo má pravdu ve snaze donutit partnera, aby to bylo, jak vy potřebujete, jste byli schopni vyřešit tento problém celistvě a opravdově.


Související články:
Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu
Partnerství nevychází?
Partnerské vztahy
Zklamání znamená, že jsme očekávali


27.07.2012
autor: Eva Marvánová

4. Třicet šest otázek vedoucích k lásce

36-questions

Před dvaceti lety provedl americký psycholog Arthur Aron ve své laboratoři jednoduchý experiment. Dříve navzájem zcela cizím mužovi a ženě uložil společně odpovědět na 36 otázek. Potom se měli jeden druhému mlčky dívat čtyři minuty do očí. Po půlroce plánovali účastníci pokusu svatbu.

Seznam otázek tu uvádíme. Odpovědi nutí člověka, aby se otevřel a přiznal svá zranitelná místa, což napomáhá sblížení.

1. Kdybyste si mohli vybrat kohokoli na světě, koho byste pozvali na oběd?

2. Chtěli byste být slavní? V jaké oblasti?

3. Než někam voláte, opakujete si někdy, co chcete říci? Proč?

4. Jak si představujete ideální den?

5. Kdy jste si naposledy sami pro sebe zpívali? A někomu jinému?

6. Kdybyste mohli žít do devadesáti a měli si vybrat mezi zachováním těla nebo rozumu třicetiletého, co byste zvolili?

7. Máte tajnou předtuchu, jak zemřete?

8. Uveďte tři rysy, které máte společné se svým partnerem.

9. Za co ve svém životě cítíte největší vděčnost?

10. Kdybyste mohli něco změnit na své vlastní výchově, co by to bylo?

11. Během čtyř minut vyprávějte partnerovi svůj život tak podrobně, jak jenom lze.

12. Kdybyste se zítra mohli probudit s nějakou novou schopností, jaká by to byla?


13. Kdyby vám křišťálová koule mohla říci pravdu o vás, o vašem životě, budoucnosti nebo něčem jiném, co byste chtěli vědět?

14. Existuje něco, co jste si po dlouhou dobu přáli dělat? Proč k tomu nedošlo?

15. Co je největším úspěchem vašeho života?

16. Čeho si nejvíce ceníte u přátel?

17. Jaká je vaše „nejsvětější“ vzpomínka?

18. Nejstrašnější vzpomínka?

19. Kdybyste věděli, že do roka zemřete, změnili byste něco ve svém životě? Proč?

20. Co pro vás znamená přátelství?

21. Jakou roli ve vašem životě hrají láska a náklonnost?

22. Vyjmenujte popořadě pět kladných vlastností svého partnera.

23. Jak blízcí jsou si členové vaší rodiny? Domníváte se, že vaše dětství bylo šťastnější, než u většiny jiných lidí?

24. Co si myslíte o svých vztazích s matkou?


25. Utvořte po třech pravdivých větách začínajících slovem „my“. Například „My oba v této místnosti cítíme …“

26. Pokračujte v této větě: „Rád bych se s někým podělil/a…“

27. Kdybyste se chtěli stát blízkým přítelem svého partnera, co by o vás měl podle vašeho mínění vědět?

28. Řekněte svému partnerovi, co se vám na něm líbí. Buďte opravdu poctiví, řekněte i to, co byste jinak nemohli říci někomu, koho tak málo znáte.

29. Podělte se se svým partnerem o nepříjemný okamžik svého života.

30. Kdy a proč jste naposled plakali?

31. Řekněte svému partnerovi, co se vám na něm už líbí.

32. Co je příliš vážné, než aby se o tom žertovalo?

33. Kdybyste dnes večer měli zemřít, čeho byste nejvíc litovali, že jste někomu včas neřekli? A proč jste mu to neřekli?

34. Váš byt či dům s veškerým majetkem hoří. Zachránili jste blízké i domácí zvířata. Máte ještě jednu jedinou možnost vběhnout dovnitř a vynést nějakou jednu věc. Co by to bylo? A proč?

35. Smrt kterého člena vaší rodiny by vás nejvíce zranila? A proč?

36. Podělte se s partnerem o nějaký osobní problém a poraďte se s ním/ní, jak on/ona by ho řešili. Pak ho požádejte, aby vám sdělil, co si myslí o výběru problému, který jste mu nastolil.

Tento seznam vytáhla z dvacetiletého zapomnění sloupkařka listu The New York Times Mandy Len Catronová, když se nedávno rozhodla Aronův experiment vyzkoušet na sobě a svém známém. Podařilo se, opravdu se do sebe zamilovali.

Co si o této metodě myslíte vy? Myslíte, že má smysl ji na sobě vyzkoušet?

3. Největší ženské chyby ve vztazích

zena-chyba-vztahy

Když je muž ochoten dát najevo svou pozornost, neví vždycky přesně, co drahá polovice potřebuje. Většina problémů ve vztahu pak vzniká kvůli základním komunikačním selháním, když se žena pokouší ze svého hlediska muži vysvětlit, co vlastně potřebuje.

Jestliže například je váš muž málokdy doma, je rozhodně lepší než otázka „Proč nespěcháš domů?“ konstatování: „Jsem tak ráda, když jsi se mnou doma!“

Pokud partner neuspokojuje vaše potřeby, je lepší strategií mu říci, co chcete, než neustále zdůrazňovat co nechcete a připomínat mu pokusy naplnit vaše přání, které se mu nepovedly.

Pamatujte, že si přeje, abyste byla šťastná a čím více bude pociťovat svou vlastní cenu pro vás, tím víc se bude snažit poskytnout vám, co chcete.

Je třeba poznamenat, že muži reagují na konkrétní komplimenty daleko výrazněji, než na poklony abstraktního rázu. Například když řeknete: „Díky, žes umyl nádobí, to bylo od tebe moc milé“, bude mu to mnohem příjemnější, než nějaké obecné konstatování „Jsi tak pozorný!“

Ženám to nemusí připadat moc srozumitelné, ty jsou v nadšení z obecných komplimentů (jsi tak chytrá/krásná/okouzlující atd.).


Tyto zásady se vám mohou zdát úplně jednoduché, každému zřejmé, a přece jsou často zcela ignorovány.

Největší ženskou chybou ve vztahu je předpoklad, že muži myslí tak, jako ženy.

Klíčem k úspěšnému vztahu je vyjádření svých potřeb takovým způsobem, aby ten druhý slyšel a porozuměl, co konkrétně jste chtěli říct.

Jestliže na svého drahého útočíte, nebo ho obviňujete, uzavře se a tak jako tak nepochopí, co jste mu chtěla říct. Pokud se k němu chováte s porozuměním a vděčností, uslyší právě to, co říkáte a bude se snažit udělat vše, co je v jeho silách, aby vás udělal šťastnou.

Pouze když akceptujeme rozdíly mezi námi a pohlížíme na toho druhého také z jeho úhlu, budou naše vztahy vzkvétat. Zkuste o svých přáních mluvit jasně a jasně vyjadřovat své myšlenky, aby muž nemusel nic domýšlet. Uvidíte, že vaše vztahy a život jako celek se změní k lepšímu.

 

2. Jak vytvořit vztah, jaký chcete

Vztah podle svých přání si vytvoříte, když budete následovat univerzální zákony vztahů. Vnější odráží vnitřní.

       Když se soustředíte na vyšší smysl vašeho vztahu, rozvíjíte si jeho vizi a zkoumáte svá přesvědčení, tvoříte duchovní vztah. Dalším krokem je učení se a následování univerzálních zákonů vztahů. Když jim porozumíte a následujete tyto principy můžete si vytvořit vztah, jaký chcete.

       Možná jste se snažili najít nebo si vytvořit ve svém živote dokonalou lásku. Čistá, jasná, opravdová láska existuje na úrovni duše mezi dušemi. I ten nejchápavější člověk nebude vždycky schopen milovat vás tak, jak si to představuje vaše osobnost. Některé vztahy se tomu blíží, ale vždycky se v nich najdou nějaké oblasti, v nichž se necítíte zcela milováni, pochopeni nebo oceňováni. Když tohle víte, dokážete lépe pochopit ostatní a odpustit jim, protože je vám jasné, že není možné, aby vás zcela a beze zbytku uspokojili.

       Můžete tedy přestat hledat dokonalého člověka, kterého byste mohli milovat, nebo se snažit měnit lidi, s nimiž žijete, aby vás víc uspokojovali. Místo toho se můžete podívat, jak vaše prožitky ve vztahu odrážejí něco, co se děje uvnitř vás samotných.

 

Poznejte esencí toho, co chcete, jakmile znáte esenci, můžete využít mnoha nejrůznějších forem.


     Jeden z univerzálních zákonů ve vztazích říká, že pro vytvoření vztahu, jaký chcete, se potřebujete soustředit více na tvoření esence, než na specifickou formu. Co je tou esencí? Je to pocit, duchovní kvalita; je to láska duše. Když chybí esence, nebude fungovat žádná forma. Když je však přítomna, funguje mnoho forem. Esencí toho, co chcete, může být například láskyplné spojení, kdy o sebe oba navzájem pečujete. Možná si myslíte, že to prožijete, když půjdete ven a strávíte s druhým člověkem nějaký čas — konkrétní forma. Jenže, když vás někdo pozve ven a stejně s vámi nevytváří láskyplné spojení, pak vám daná konkrétní forma — procházka — nepřinese to, co chcete. Ale když s vámi daný člověk vytvoří báječné spojení plné lásky, zafunguje mnoho forem, dokonce i to, že zůstanete doma.

     Lidé mají často konkrétní představy co mají druzí udělat, aby ukázali jejich lásku. Možná chcete, aby vám nějaký člověk projevoval lásku určitým způsobem, aby vám například pozorně naslouchal, byl k vám něžný nebo vás oceňoval. Po dětech možná chcete, aby vám pomohli s drobnými úkoly, věnovali vám pozornost, řídili se vašimi doporučeními a dělali to, co se vám líbí. Po přátelích byste chtěli, aby se s vámi pravidelně setkávali, odpovídali na vaše telefony a byli vám k dispozici, když s nimi chcete trávit čas. Po životním partnerovi zase můžete chtít, aby vás více finančně podporoval nebo překvapoval různými dárky, bral vás na krásná místa nebo aby vám pozorně naslouchal. Žádné vnější formy vám nepřinesou trvalou radost. Osobnost není nikdy šťastná nadlouho. Když jsou některá její přání naplněna, přijde se seznamem mnoha dalších! Když se otevřete a budete přijímat esenci toho, co chcete, namísto očekávání konkrétních forem, může k vám přijít láska od kohokoliv a ode všech. To vám přinese opravdovou radost a trvalé štěstí.

     Ptejte se sebe sama, jaké pocity, jaké kvality lásky si přejete mít v tomto vztahu. Mohou to být pocity jasu, jemnosti, spojení nebo harmonie. Spojte se se svou duší a přejte si od ní tyto pocity a kvality lásky, když roznášíte energii mezi svými srdečními centry. Nadechněte se a přeneste energii ze svého srdečního centra do svého hlavového centra, abyste procítili jas a jednotu lásky. Vydechněte a pošlete světlo ze svého hlavového centra do skrytého bodu, abyste posílili svou vůli milovat. Znovu se nadechněte a vytáhněte energii solárního plexu do svého srdečního centra, abyste se odevzdali lásce. Prociťujte všude kolem sebe Univerzální Přítomnost Lásky, která zesílí vaši schopnost projevovat lásku. Pomyslete na člověka, kterého jste si vybrali. Spojte se v rovině duše a vyzařujte kvality lásky duše, které chcete zažívat ve vašem vztahu.

     Požádejte svou duši, aby vám pomohla přijímat vhledy týkající se nových možností, jak být spolu, které by vám pomohly tyto kvality lásky prožívat. Když si budete představovat, jak se tyto kvality objevují ve vašem spojení s tímto člověkem, dříve nebo později k tomu dojde. Když si vytvoříte duchovní kvality lásky ve vašem vztahu, odpovídající formy a Struktury se přirozeně rozvinou.

     Nezůstávejte u konkrétní podoby, v jaké byste chtěli od tohoto člověka dostávat lásku a podívejte se, jestli vám ji nenabízí nějakým jiným způsobem, který jste si dříve třeba neuvědomovali. Lidé vám obvykle neodpírají to, co chcete, protože by vás chtěli zraňovat nebo zadržovat svou lásku. Dávají ji často způsobem, jakým ji sami dostávali nebo jakým ji chtějí přijímat. I když je o to přímo požádáte, nemusí být schopni projevit lásku tak, jak chcete, protože takové chování je jim cizí. Může jim to připadat nepřirozené, anebo budou mít potíže vůbec uvěřit, že to pro vás tolik znamená. Lidem se můžete přiblížit, když se vzdáte potřeby přijímat lásku určitým způsobem a najdete mezi vámi esenci lásky.

     Rozpoznávejte všechny podoby, v nichž vám lidé dávají esenci lásky, a to i ty kterých jste si doposud nevšimli nebo jste je neuznávali. Poděkujte lidem za každý dar lásky, jenž vám nabídnou. Nespoléhejte se na gesta nebo vnější projevy jako důkaz toho, že vás lidé milují. Spoléhejte raději na pocit lásky, který mezi vámi je.

 

Věřte ve svou schopnost vytvořit si vztah, jaký chcete.

     Důležitým principem při vytváření vztahu je věřit, že můžete vytvořit, co chcete. Budete pro to potřebovat uvolnit jakékoliv pocity že jste obětí, včetně sebelítosti, obviňování nebo myšlenek, že nemůžete mít, co chcete proto, že vám v tom někdo brání. Máte ve svém životě někoho, koho viníte z toho, že váš život nefunguje? Máte pocit, že vás někdo zdržuje, bere vám vaši svobodu, či nějak zapříčiňuje vaše problémy? Uvědomte si svou opravdovou sílu vytvořit si život, jaký chcete. 

     Vzpomeňte si na nějaké období, kdy jste se přestali cítit jako oběť, přestali jste obviňovat ze svého neštěstí druhé a něco jste podnikli proto, abyste si vytvořili, co jste chtěli. Vzpomeňte si, jak dobrý pocit jste ze sebe měli. Řekněte si, že máte sílu vytvořit jakoukoliv realitu, jakou chcete, a že jste ochotní převzít za to zodpovědnost a udělat to.

     Pomyslete na člověka, kterého jste si vybrali. Obviňovali jste ho za to, že váš vztah nefunguje nebo dokonce, že váš život nefunguje? Cítíte se v nějaké oblasti svého života jako oběť toho druhého? Pokud ne, blahopřejte si, že jste převzali zodpovědnost za svůj život. Pokud přece jen máte ve vztahu některé z těchto potíží, stimulujte skrytý bod, abyste zažívali vůli vaší duše milovat. Spojte se s duší a vyzařujte odpouštějící, jemnou a konzistentní lásku. Přeneste energii solárního plexu do svého srdečního centra a vzdejte se všech negativních pocitů, které vůči tomuto člověku máte. Prociťujte jas lásky a vyzařujte přijímající lásku.

     Můžete si vytvořit nějaké tvrzení, které si budete opakovat a které bude vyjádřením vaší víry ve svou vnitřní sílu, jako například: „Už tě neviním ze svého neštěstí ani z ničeho, z čeho jsem tě dřív vinil/a. Přebírám teď zodpovědnost za vytváření svého vlastního štěstí. Nesnažte se změnit druhé, aby váš život lépe fungoval. Spojte se se svou duší a potvrďte si svou sílu vytvořit si život a vztahy, jaké chcete, a začněte hned teď dělat kroky.které k tomu vedou.

     Pracujte se všemi podosobnostmi, které mají pocit, že nejste schopni vytvořit si vztah podle vašich představ, a posouvejte je. Objevujte, jestli v sobě nemáte hlasy, které se bojí mít vnitřní sílu, nebo nevěří, že je možné mít podporující láskyplný vztah.

     Kdykoliv se přistihnete, že se cítíte oslabení nebo jako oběť, posilte opět svou víru, že jste tvůrci své reality, a řekněte si: „Mohu si vybrat jakoukoliv realitu. Vybírám si být tady a zažívat tuto realitu/' Bez ohledu na to, co se děje, jak se k vám druzí chovají nebo jak malou cítíte sílu změnit svůj vztah, začněte tím, že si řeknete, že máte volbu a že to, co teď prožíváte, je to, co jste si vybrali. I když si nedovedete představit, jak je to možné, budete-li si říkat výše uvedenou myšlenku, pomůže vám to uvěřit, že vy jste tvůrci svého života. Udělejte si čas a najděte v sobě rozhodnutí, která vám vytvořila situaci, v níž jste. Nepotřebujete druhé k tomu, abyste měli, co chcete. Vy a vaše duše můžete vytvořit jakýkoliv život, jaký si dokážete představit.

Soustřeďte se raději na to, co chcete, než na to, co nechcete.

     Abyste si mohli ve vztahu vytvořit, co chcete, potřebujete vědět, co to je. Většina lidí ví, co nechtějí a je pro ně těžké přemýšlet o tom, co chtějí. Přestaňte věnovat pozornost tomu, co nemáte a stěžovat si na to. Neutápějte se v minulých zraněních a nevzpomínejte na to, kdy vás daný člověk zklamal. Raději si vzpomeňte, kdy jste se cítili milovaní a naplnění. Nemyslete na věci, které se vám na daném člověku nelíbí, a raději se dívejte na to, co na něm milujete a obdivujete. Vaše myšlenky a akce vám přitahují určité chování druhých lidí. Pokud neustále přemýšlíte o tom, jak vás druzí zraňují, přijmou vaše představy a budou se k vám tak chovat a vytvoří ještě více téhož. Kdykoliv se přistihnete při negativním přemýšlení, když se cítíte smutní, rozzlobení nebo od druhého vzdálení, protože vám nedává, co chcete, změňte svůj úhel pohledu. Soustřeďte se místo toho na to, co vám ve vztahu dobře funguje. Tak budete zažívat život z pohledu vaší duše, která vidí mír, dokonalost a krásu; která ví, že vše je v pořádku a je si jistá, že vesmír pracuje pro vás.

     Pomyslete na člověka, kterého jste si vybrali. Věnujte pozornost myšlenkám, které máte o vašem vztahu. Myslíte na to, co je mezi vámi špatné, nebo na to, jak nepěkně se k vám ten druhý člověk chová? Abyste si vytvořili vztah, jaký chcete, změňte tyto myšlenky. Nechte mezi svými srdečními centry obíhat energii a vstupte do vztahu lásky duše. Prociťujte své spojení s veškerou láskou ve vesmíru. Z tohoto láskyplného vztahu pak myslete na to, co ve vašem vztahu chcete, Místo: 

       „Nepřehlížej mě "/ říkejte raději: „Oceňuji, když mi nasloucháš a věnuješ mi pozornost/' Uznejte druhé lidi, kdykoliv jednají způsobem, který se vám líbí. Můžete-li, formulujte to, co chcete, jako esenci kvality lásky, například: „Chci zažívat více radosti, harmonie, lásky, jemnosti a podobně" Vyzařujte tyto kvality k druhému člověku, až se s ním budete spojovat na úrovni duše.

Jednání druhých lidí vnímejte jako své zrcadlo, Hledejte, co vám jejich chování říká o vás samotných.

     Velmi důležitým principem vztahů mezi lidmi je také to, že nelze změnit druhého člověka; můžete transformovat jedině sebe. Nemůžete druhé lidi nutit, aby jednali určitým způsobem. Když trestáte, nebo se snažíte druhé lidi přinutit k tomu, co chcete, jejich odpor jen zesílí. Svou sílu tak ztrácíte v druhých, protože v nich hledáte zdroj uspokojení vašich potřeb, místo abyste jej viděli v sobe. Nemůžete lidi přinutit, aby se změnili, můžete ale změnit svou reakci na ně. Můžete probudit svá srdeční centra a posunout své vnímání, víru a myšlenky Můžete opustit svou potřebu, aby se lidé chovali jinak, a místo toho je milovat a přijímat takové, jací jsou. Když pracujete tímto způsobem, můžete prožít tu největší svou sílu, abyste dali svůj život do pořádku: sílu změnit sebe sama.

     Chtěli jste po někom, aby jednal určitým, vám příjemným způsobem? Spojte se se svou duší a stimulujte skrytý bod ve vašem solárním plexu. Posilujte tak svou vůli milovat. Požádejte svou duši, aby vám pomohla najít ve vašem nitru více lásky, abyste mohli přijmout a milovat daného člověka, i když se jeho chování k vám nijak nezmění. Přeneste energii solárního plexu do svého srdce a pusťte všechny touhy nebo očekávání, která vůči tomuto člověku máte. Uvolněte také veškerý boj o moc, který jste možná prožívali, když jste se tohoto člověka snažili změnit. Položte své duši otázky jako: „Mohu vnímat jednání tohoto člověka jinak? V čem? Jak jinak na něj mohu reagovat?" Nechte do své mysli vstoupit vhledy a nové pochopení. Spojte se na úrovni duše a vyzařujte transparentní, zesilující a přijímací lásku. Rozhodněte se změnit sebe sama, a také svůj pohled na tento vztah. Prociťujte, jak vámi proudí síla, světlo a vůle vaší duše a dává vám vnitřní sílu a odvahu potřebnou k tomu, abyste udělali v sobě a ve svém životě změny, které potřebujete.

     Pomyslete na to, kdy jste už bezpodmínečně přijali něčí chování a výsledkem bylo, že láska mezi vámi vzrostla. Vzpomeňte si na vnitřní mír, který jste cítili, když jste přestali bojovat a snažit se toho druhého změnit. Když změníte svou odpověď na jednání lidí, změní se i vaše vztahy Chování druhých se možná změní, i když to nečekáte jako odměnu za svou lásku k druhým a jejich přijetí. Když přestanete potřebovat, aby druzí změnili své chování, osvobodíte je od odporu, který vůči vám možná cítí, a tak bude pro ně snadnější jednat láskyplněji. Vzdejte se také potřeby vidět konkrétní výsledky Změnit můžete jenom sebe. Když změníte své vnímání a chování, přirozeně se to odrazí ve vašich vztazích. Nicméně nechtějte předpovědět, jak přesně se váš vztah nebo ten druhý člověk změní.

     I když opustíte určitý vztah, stejně musíte změnit své reakce na tento druh jednání nebo si přitáhnete takové jednání ještě v silnější podobě v novém vztahu. Potřebujete změnit své vzorce, které vám tento typ jednání přitáhly. Možná potřebujete pracovat se svou duší, abyste mohli pustit svá přesvědčení, že jste obětí, abyste si mohli sami sebe více vážit, soustředit se spíše na esenci než na formu a následovat univerzální zákony vztahů. Pak si přitáhnete někoho, kdo se k vám bude chovat už jinak.

 

Změňte své vztahy změnou sebe sama.

     Jedním z principů vztahů je to, že lidé kolem vás odrážejí vaše vlastní vnitřní dramata. Chování druhých lidí vůči vám zrcadlí něco, co děláte sami sobě. Vytvořte si vztah, jaký si přejete, tím, že se budete dívat na vše, co se ve vašem vztahu děje, jako na zrcadlení toho, co se děje uvnitř vás samotných. Možná si myslíte, že kdyby ten druhý jednal jinak, váš vztah by se zlepšil. Když se naučíte vidět jednání druhých lidí jako zrcadlení svých vnitřních procesů, můžete dění ve vašich vztazích použít k tornu, abyste se dozvěděli více o sobě samých.

     Lidé se k vám chovají tak, jak se chováte sami k sobě. Když vás například někdo odmítá, můžete prozkoumat, jak v nějakém směru odmítáte nějakou část sebe sama nebo svou duši. Možná, že odmítáte své hlubší pohnutky nebo zatlačujete své pocity. Když váš protějšek staví ve vašem vztahu mezi vámi zdi, ptejte se, kde si stavíte vy sami bariéry ve svém životě. Pokud vás někdo ignoruje, přehlíží nebo kritizuje, najděte, v čem ignorujete, přehlížíte nebo kritizujete sebe sama.

     Zamyslete se nad tím, v čem byste chtěli, aby se změnilo chování druhého člověka k vám. Prolněte se se svou duší a ptejte se: „V čem odráží chování tohoto člověka ke mně mé vlastní chování k sobě samému? Jak zrcadlí přístup nebo chování toho druhého, které chci změnit, to, co potřebuji změnit v sobě samém?" Poděkujte druhému člověku, že vám poskytl příležitost dozvědět se více o sobě samém v této situaci. Spojte se se svou duší a prociťujte její vůli milovat, když aktivuje skrytý bod. Pozvedněte energii solárního plexu do svého srdečního centra a nechte odejít veškeré obviňování a zlobu. Spojte se s duší a vyzařujte jemnou, odpouštějící lásku. Rozhodněte se změnit svůj vzorec, který tento člověk zrcadlí. Když to uděláte, nebudete jeho zrcadlení už potřebovat a tím ho osvobodíte, aby mohl jednat nově. Pokud se tento člověk nezmění, rozhodnete se pravděpodobně trávit čas s lidmi, kteří budou zrcadlit vaše nové chování k sobě samým.


Uvědomujte si, jaká rozhodnutí v každé chvíli ve vašem vztahu děláte.

     V každém okamžiku děláte rozhodnutí, která určují, jestli projevíte lásku duše, či nikoliv, a která vám vytvářejí vztah, jaký chcete. I ta sebenepatrnější volba může věci změnit. Milování druhých začíná tím, že si budete více uvědomovat, jak se v každé chvíli rozhodujete, co děláte a co si volíte. Krásné vztahy nevznikají na základe nějaké velké události. Vznikají na základě mnoha drobných každodenních rozhodnutí být laskaví, milovat a odpouštět. Vytvořte harmonii tam, kde byla disharmonie. Používejte svá slova k tomu, abyste léčili a posilovali druhé. Můžete mít vztahy, které přinášejí radost do vašeho srdce a úsměv na vaši tvář. Můžete zažívat pohledy druhých plné lásky. Můžete si vytvořit vztahy, jaké chcete!

http://www.skola-esoteriky.cz/

 

 

1. Vědecky prověřený způsob zachování vztahu

aron

Psycholog Arthur Aron dokázal, že „trávit společně více času“, jak to partnerským párům doporučuje většina současných psychologů, v praxi k ničemu není. Náhradou našel jiný způsob. Revoluční a neselhávající. Něco si teď o něm povíme.

Aron, profesor psychologie na universitě v New Yorku je znám nejenom svým testem o šestatřiceti otázkách, který má pomoci sblížit se dvěma navzájem zcela neznámým lidem. Zabývá se psychologickým fenoménem lásky obecně. Výsledky testu, který připravil před osmnácti lety, jsou udivující – mnoho před tím naprosto se neznajících dvojic odešlo z testu jako pár. Nicméně však zamilovat se je konec konců přece jenom věc jednoduchá. Co je doopravdy zajímavé, je otázka uchování vzniklého vztahu. Jak uchovat cit, jak s ním projít desetiletími soužití, praktickými starostmi, existenciálními problémy, výchovou dětí, praním, vařením, péčí o domácí zvířata, krizemi a nemocemi?

Na tuto otázku má profesor Aron velmi zajímavou a důvěryhodně působící odpověď.

Rozšiřování osobnosti: základní instinkt

Aron se drží konceptu neustále se rozšiřující osobnosti. Co to znamená? Lidská osobnost nepřetržitě usiluje o své zvětšení cestou získávání nových znalostí, dojmů a zkušeností. Navázání vztahu nebo zamilovanost jsou zvláště přitažlivým způsobem rozíření osobnosti. V takové situaci osobnost „nabývá“ mílovými kroky díky partnerovi: nové vůně, nové pocity, nové znalosti, přátelé i příbuzní. Proces je samozřejmě oboustranný, také partnerova osobnost jím prochází. Toto je mezi jiným jeden z důvodů, proč rozchody prožíváme tak těžce – místo rozšiřování osobnosti nastupuje její omezování, utlačení, stáváme se „menšími“. To je pro psychiku velmi traumatizující.

Tatáž teorie vysvětluje pokles vzájemného uspokojení partnerů v dlouhodobém vztahu. První zázračné období vzájemného rozšiřování osobností, kdy se lidé od rána do večera a od večera do rána společně usmívají, dělí se o své zvyky a tajemství, už minulo (obvykle trvá 6měsíců až 2 roky). Potom už pár ví jeden o druhém všechno a rozšiřování se zvolňuje a ustává.

Někdy pomáhá příchod dětí – také ten napomáhá rozšiřování vědomí. Děti stále rostou, stále se mění, objevují svět – a my to děláme s nimi. Avšak pro většinu párů je stálé společné nadšení nad dětmi a jejich světem nedostačující.

„Pokusy na lidech“

Doktor Aron a jeho kolegové provedli několik zajímavých pokusů týkajících se dlouhodobých vztahů. Oslovili 53 manželských dvojic středního věku a požádali je, aby po deset týdnů dodržovaly zadané pokyny. Půldruhé hodiny týdně se manželé měli věnovat určitému zaměstnání: třetina z nich aktivnímu odpočinku (lyže, turistické výlety, tanec, muzicírování s přáteli ap.). Druhá skupina se měla věnovat příjemným, avšak klidnějším věcem: kinu, návštěvám restaurací, posezení s přáteli. Třetí skupina byla kontrolní a nedostala žádný úkol. Vyšlo najevo, že úroveň spokojenosti manželstvím byla mnohem vyšší u těch, kdo se věnovali aktivním zaměstnáním.

Ještě přesnější a velmi dobře kontrolovatelný byl experiment připravený Aronovým týmem v laboratoři. Polovinu párů nechali zabývat se něčím zcela obyčejným, například nějakou domácí prací. Ve druhé polovině přivázali dvojice k sobě navzájem za kotník a zápěstí a přiměli je společně se plazit. Musely přitom překonávat překážky a zároveň před sebou hlavou strkat nevelký, lehký soudek. Následující, už standardní test prokázal, že úroveň spokojenosti vztahem byla vždycky o mnoho vyšší u dvojic, které před sebou musely postrkovat soudek, než u těch, které spolu třeba loupaly brambory.

Loupání brambor je k ničemu

To hlavní, k čemu nás tato teorie přivádí, je fakt, že tak častá rada manželských poradců trávit spolu více času a společně se věnovat domácím pracem, je naprostá hloupost. «Jestliže vztah neposkytuje možnost rozšiřování osobnosti, může vzájemná blízkost partnerů věci jenom ublížit». Jinak řečeno, proč spolu trávit více času, je-li to čas věnovaný opakovanému sledování nekonečného seriálu nebo věčně stejnému úklidu?

Doktor Aron doporučuje vyhnout se rutině. Je pochopitelné, že ne všechny dvojice se mohou společně vypravit na Everest nebo sjíždět horské toky. V každém případě je třeba například na večeři chodit pokaždé jinam. A je jedno, že váš oblíbený restaurant je opravdu dobrý a všechny ostatní jsou jen obyčejné. Stejně tak je dobře ve volném čase zkoušet nějakého nového koníčka a dělat různé nové věci – a dělat je společně.

http://www.pronaladu.cz/vedecky-provereny-zpusob-zachovani-vztahu/

 

 

TOPlist